Den 1.

Jihlava je od Prahy vzdálena bezmála sto třicet kilometrů po dálnici, cesta zabere přibližně hodinu a čtvrt. Alternativně je možné použít přímé autobusové spojení. Itinerář po městě počítá s pěšími přesuny. Telč je z Jihlavy vzdálena 32 kilometrů. Cesta autem nebo autobusem zabere čtyřicet minut.

Během prvního dne výpravy v Karlových stopách za krásami a historií Vysočiny navštívíme dvě z nejvýznamnějších měst tohoto kraje.

Nejprve zavítáme do Jihlavy, nejstaršího tzv. královského horního města, jehož dějiny jsou psány stříbrem, které se těžilo v okolních dolech. Do vlastnictví Jihlavu získal Jan Lucemburský v roce 1311, ještě v roce 1325 ji nazýval prvním horním městem Českého království, od jeho syna Karla IV. pak obdržela potvrzení výsostného postavení ve věcech horního práva.

Prohlídku začněme v jihlavském podzemí, které patří vedle toho znojemského k nejrozsáhlejším v zemi. Popularitu získalo především údajnými paranormálními jevy, které jsou zde občas k vidění. Vstup do podzemí je v ulici Hluboká. Až se dostanete na povrch, vydejte se k vyhlídkové věži kostela sv. Jakuba Většího, dominantě Jakubského náměstí. Věž vysoká 63 metrů byla dokončena počátkem 14. století a je z ní překrásný pohled na široké okolí. Nedaleko náměstí stojí dům, v němž prožil 15 let slavný hudební skladatel a dirigent světového jména Gustav Mahler. Nachází se zde expozice dokumentující jeho život a dílo.

Po prohlídce jihlavských pamětihodností je čas na oběd. Vysočina je známá množstvím regionálních specialit z hub či brambor, jako např. horácká houbová polévka či placky vopelky.

Naše další cesta povede do Telče, města, jež se díky svému unikátnímu historickému jádru dostalo v roce 1992 až na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Toto starobylé sídlo vykoupil tehdy ještě markrabě Karel ve třicátých letech 14. století, o pár let později postoupil Telč Oldřichovi z Hradce. Naší první zastávkou bude zámek, který patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Zachovaly se zde ve velmi dobrém stavu původní interiéry, z nichž mnohé jsou reprezentativními příklady italského umění na českém území. Renesanční pečeť vtiskl Telči Zachariáš z Hradce, nejvýznamnější osobnost její historie.

Potom se projděte po náměstí Zachariáše z Hradce, unikátním architektonickou rozmanitostí místních budov, jež spojuje tu renesanční, jinde barokní podloubí. K nejzajímavějším domům patří měšťanský dům č. 15, dům s pozdně barokní fasádou č. 32, nejstarší dům na náměstí se sgrafity starozákonních vojevůdců č. 61, mohutná stavba radnice nebo jezuitská kolej. Také Telč má své podzemí. Klikaté telčské katakomby v minulosti sloužily většinou jako skladovací prostory, ale někdy se také stávaly posledním úkrytem telčských obyvatel před nepřáteli. Mnohé z nich jsou proto opředeny legendami. Podzemí je pojato jako zábavná multimediální expozice a zpřístupněná část je dlouhá 150 m.

Po náročném dni si dopřejte dobrou večeři v některé z místních restaurací.

Den 2.

Třebíč je z Telče vzdálena 35 km. Cesta zabere čtyřicet minut autem, případně lze využít veřejnou dopravu.

Druhý den našeho putování po Vysočině zahájíme ve městě Třebíč, kde nechal markrabě Karel stavět v roce 1335 hradby. Největším turistickým lákadlem města je židovská čtvrť celosvětového významu. Zde také začneme své třebíčské putování. Místní památky jsou jedinými židovskými pamětihodnostmi zapsanými na seznamu UNESCO mimo území Izraele.

Další zastávkou je významná bazilika sv. Prokopa s výjimečně zachovalou románskou kryptou. Zajímavostí je, že se v roce 2015 právě zde natáčela scéna svatby Karla s Blankou z Valois pro český životopisný film o světoznámém vladaři.

Dále se podíváme na městskou věž přiléhající ke kostelu sv. Martina. Letopočet jejího vzniku není znám, muselo se tak ale stát až poté, kdy markrabě Karel udělil právo stavby opevnění. Právě budoucí král a císař tedy stojí za touto stavbou. Věž je vysoká 75 metrů a věžní hodiny patří k největším v Evropě. V Třebíči nevynechejme zámek, původně benediktinský klášter, který se v dobách vlády Karla IV. stal centrem vzdělanosti kraje.

Před poslední etapou cesty je čas poobědvat v některé ze stylových třebíčských restaurací. Čeká nás totiž cesta do hodinu a půl jízdy vzdáleného Želiva, kde stojí unikátní Kanonie premonstrátů. Náleží k ní i kostel Narození Panny Marie, během panování Karla IV. významná stavba svého druhu, pocházející již z první poloviny 12. století. Náročný den pak zakončíme exkurzí v premonstrátském pivovaru, během které se dozvíte mnohé jak o historii, tak o současnosti celého areálu i vaření piva.