Za kouskem barokní Itálie
5 km
1 den
Za kouskem barokní Itálie
Slunné svahy Pálavy v mnohém připomínají hory Apeninského poloostrova. Pravým důvodem toho, že se o Mikulově někdy mluví jako o „italské perle jižní Moravy“, však spočívá v jeho jedinečné architektuře inspirované italskou renesancí a barokem. Nechte se unést atmosférou vinařské metropole, objevte kouzlo někdejší židovské čtvrti a vystoupejte podél nejstarší křížové cesty v Česku na Svatý kopeček. Barokní doba vtiskla okolní krajině jedinečný ráz s alejemi, rybníky, libosady a vinicemi – a při pohledu od kaple sv. Šebestiána zjistíte, že ani po 400 letech neztratila svou magickou krásu.
Jak se dostat do výchozího bodu
Mikulov má železniční spojení s Brnem a Břeclaví, případně lze využít spojení vlakem do Šakvic, odkud jezdí pravidelně autobusy. Případně je možné využít přímé autobusové spojení z Brna.
1. Sousoší Nejsvětější Trojice
Dominanta hlavního mikulovského náměstí vyrostla v letech 1723–1724 z iniciativy knížete Waltera Xavera Dietrichsteina. Součástí monumentu je bohatá sochařská výzdoba od Ignáce Lengelachera.

Sousoší Nejsvětější Trojicearchiv Centrály cestovního ruchu jižní Moravy

Mikulovský zámek s barokní zahradouLadislav Renner
Otevírací doba
Duben, říjen, listopad: Pá–Ne 9:00–16:00
Květen, červen, září: Út–Ne 9:00–17:00
Červenec a srpen: denně 9:00–18:00
2. Mikulovský zámek s barokní zahradou
Přirozená dominanta města, kterou z obranného hradu nechal v reprezentativní sídlo přestavět vlivný kardinál František z Dietrichsteina a pod vlivem šlechtických sídel, která spatřil při svém pobytu v Itálii. Později se do podoby zámku výrazně zapsal architekt Johann Christian Oedtl, který řídil zásadní přestavbu po požáru v roce 1719. Z krásy jím navržených barokních interiérů dnes bohužel mnoho nezbylo – další katastrofa totiž zámek postihla při osvobozeneckých bojích roku 1945, kdy znovu vyhořel. Dnes v něm najdete expozice mikulovského regionálního muzea, jejichž součástí je i unikátní obří sud z roku 1643.
Při návštěvě zámku si udělejte čas na pobyt v zahradách, které nápaditě obklopují celé zámecké návrší. V roce 2015 získaly zahrady zpět svou původní barokní podobu, kterou měly v 18. století za vlády Dietrichsteinů – s terasami, ozdobnými balustrádami, vodními prvky a pečlivě uspořádanými záhony růží.
3. Horní synagoga
Bez exkurze do života mikulovské židovské komunity by obraz města v 17. a 18. století nebyl úplný. Díky nedávné rekonstrukci si dnes opět můžete vychutnat jedinečný barokní interiér tzv. Staré synagogy. Její kořeny sahají až do 16. století, do doby, kdy v Mikulově jako zemský rabín působil slavný rabi Löw, později proslavený styky s císařem Rudolfem II. a pověstí o Golemovi. Dnešní podobu synagoga získala během přestavby po obrovském požáru města v roce 1719.
Otevírací doba:
Duben, říjen, listopad: Pá–Ne 9:00–12:00, 13:00–16.00
Květen, červen, září: Út–Ne 9:00–12:00, 13:00–17:00
Červenec a srpen: denně 9:00–12:00, 13:00–18:00

Horní synagogaarchiv Centrály cestovního ruchu jižní Moravy
4. Židovská čtvrť
Navzdory běhu staletí si někdejší židovská čtvrť udržela svůj specifický ráz. Dochovala se tu dokonce i rituální lázeň mikve, která sloužila k očištění před začátkem šábesu a svátků, kterou najdete v Brněnské ulici. Centrum židovské samosprávy se nacházelo v dnešní Husově ulici, kde stojí i několik původních renesanční a barokních domů.
5. Židovský hřbitov
V té době měl Mikulov nejpočetnější židovskou komunitu na Moravě a byl také sídlem zemského rabína. Není proto divu, že i mikulovský židovský hřbitov patří mezi největší a nejvýznamnější v Česku. Jeho nejstarší náhrobek nese letopočet 1605. Právě ornamentálně zdobené barokní náhrobky ze 17. století patří k těm, které byste při procházce hřbitovem neměli minout. Zeptejte se u pokladny, kde je najít.
Otevírací doba
Duben, říjen: úterý–neděle 11:00–16:00
Květen: denně 10:00–17:00
Červen–září: denně 10:00–18:00
6. Od židovského hřbitova je to jen kousek do vršku k někdejší dělostřelecké baště Kozí hrádek. Celé historické centrum Mikulova včetně barokního poutního areálu na Svatém kopečku odtud budete mít jako na dlani.

Židovský hřbitovLadislav Renner

Kozí hrádekarchiv Centrály cestovního ruchu jižní Moravy

Dietrichsteinská hrobkaarchiv Centrály cestovního ruchu jižní Moravy
7. Dietrichsteinská hrobka
Na místě dnešní rodinné hrobky pánů z Dietrichsteina stála původně loretánská kaple, kterou nechal v rámci rozsáhlých barokních přestaveb Mikulova zbudovat kardinál František Dietrichstein. Replika tzv. Svaté chýše z italského Loreta se rychle stala významným poutním místem, patrně i díky umístění mýty opředené sošky Černé madony, které byla přisuzována léčivá moc. Později kolem loretánské kaple vznikl kostel sv. Anny – ten však roku 1784 poničil rozsáhlý požár. Dlouhá desetiletí pak stavba chátrala – až roku 1845 tu Dietrichsteinové zřídili svou rodinnou hrobku.
Otevírací doba
Duben, květen, červen, září, říjen: denně 10:00–17:00
Červenec, srpen: denně 9:00–18:00
8. Kostel sv. Jana Křtitele
Další zakladatelský počin kardinála Františka Dietrichsteina představovalo piaristické gymnázium, k němuž došlo roku 1631. Součástí gymnázia byl i kostel sv. Jana Křtitele, dokončený po mnoha průtazích roku 1672. Na vnitřní výzdobu si kostel musel počkat další desetiletí – zato se jí pak ujala největší osobnost vídeňské malby 18. století Franz Anton Maulbertsch. Jeho dílo si můžete prohlédnout v čase bohoslužeb, kdy je kostel otevřený.
9. Svatý kopeček
Asi nejvýznamnější památkou mikulovského baroka je křížová cesta a kaple na Svatém kopečku. Skalní masiv, který podle legend pro své rituály využívali již pohané, získal svou dnešní nezaměnitelnou podobu díky kardinálu Františku Dietrichsteinovi. Ten nechal křížovou cestu (mimochodem nejstarší v Česku) a kapli sv. Šebestiána založit jako poděkování Bohu za překonání morové epidemie z roku 1622. Nejvíce živo je tu během tradiční Mariánské pouti o první zářijové neděli, kdy společně s průvodem poutníků na vrchol stoupá i kopie mikulovské Černé madony loretánské. Tradice započatá v roce 1865 byla dosud přerušena pouze jednou, během druhé světové války.
Většina turistů končí svůj výstup na Svatý kopeček u kaple sv. Šebestiána. Pokud byste ale pokračovali dál v cestě, narazíte asi po 250 metrech na další barokní stavbu – kapli Božího hrobu, která je napodobeninou původního jeruzalémského Božího hrobu. Nedávné výzkumy zjistily, že Boží hrob i další stavby v okolí Mikulova byly součástí promyšleného projektu barokní komponované krajiny, který zasahoval až do dnešního Rakouska.

Svatý kopečekJan Miklík
Chystáte se poznat Mikulov? Objevte příběhy v této lokalitě.
Ubytování
-
Hotel Marcinčák
K Vápence 69, Mikulov 692 01
Tel: +420 736 489 354
Email: recepce@hotelmarcincak.cz
Web: http://www.hotelmarcincak.cz/cz/restaurace -
Hotel Templ
Husova 305/50, Mikulov 692 01
Tel: +420 724 161 336
Email: info@templ.cz
Web: http://www.templ.cz/ -
Hotel Galant
Mlýnská 2, Mikulov 692 01
Tel: +420 519 323 353
Email: spa@galant.cz
Web: http://www.galant.cz/
Tip na restauraci
-
Hotel Marcinčák
K Vápence 69, Mikulov 692 01
Tel: +420 736 489 354
Email: recepce@hotelmarcincak.cz
Web: http://www.hotelmarcincak.cz/cz/restaurace -
Restaurace Templ
Husova 305/50, Mikulov 692 01
Tel: +420 724 161 336
Email: info@templ.cz
Web: http://www.templ.cz/ -
Restaurace Tanzberg
Husova 8/331, Mikulov 692 01
Tel: +420 724 729 707
Email: recepce@hotel-tanzberg.cz
Web: http://www.hotel-tanzberg.cz/restaurant-marcel-ihnacak/
Regionální produkty
-
Vína z Mikulovské vinařské podoblasti
V jednom z center českého vinařství nelze doporučit nic jiného než ochutnávku tekutého bohatství zdejších vinařů. Vína z okolí Pálavy bývají sladká a voňavá a díky dostatku slunce vynikají plností chuti.