Pozdně barokní benediktinský klášter přitom patří k tomu nejlepšímu, co naše sakrální architektura nabízí, a nejeden pražský chrám před ním bledne závistí. Není se vlastně čemu divit. Na jeho současné podobě se totiž podíleli dva největší géniové 18. století, Jan Blažej Santini a Kilián Ignác Dientzenhofer. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený Santinim ve stylu tzv. gotického baroka, představuje po svatovítské katedrále a chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře největší chrámový prostor u nás.

Kladrubský klášter ovšem nebyl jen místem duchovního života. Nejednou se stal i důležitým politickým bodem. Velkou roli sehrál například ve sporu krále Václava IV. s opatem Janem z Jenštejna. Král se tehdy snažil bohaté Kladruby podřídit pod nově zřízené biskupství, což mělo výrazně omezit vliv mocného opata. Jenštejnovi tenkrát s udržením kláštera pomohl arcibiskupský vikář Jan z Pomuku, kterého jeho oddanost nakonec stála život. Po nuceném odchodu Jenštejna ze země nechal Václav IV. vikáře uvěznit a po krutém mučení jej nakázal svrhnout do Vltavy. I jako připomínku těchto událostí dnes klášter přechovává více jak pět set zpodobnění Jana Nepomuckého – největší podobnou sbírku v Evropě.

Svému účelu přestal klášter sloužit v roce 1785, kdy se Josef II. rozhodl jej zrušit. V následujících letech komplex sloužil jako kasárna, nemocnice nebo invalidovna. Kníže Alfred Windischgrätz, který jej později připojil ke svému panství, sem nechal pohřbít svou nešťastně zabitou manželku Eleonoru a zřídil v něm Windischgrätzskou hrobku. Po zrušení rodové hrobky v Tachově sem byly přemístěny i jeho ostatky.

Za dalšími příběhy Kladrub vás z kláštera dovede okruh naučné stezky, která přibližuje zajímavosti z místní historie i přírody. Dozvíte se tu například, z čeho bohatli místní měšťané, jaké pověsti se vážou k místní kalvárii nebo kudy v minulosti tekla říčka Úhlavka.