O podivně symetricky uspořádaných kamenech se svět dozvěděl až v roce 1934 díky místnímu učiteli Antonínu Patejdlovi, kterého zaujaly při procházkách okolím. Pohotový pedagog téměř jedenáctihektarovou lokalitu poctivě prošel, zakreslil a zprávu o ní předal archeologům a památkovému úřadu do Prahy. Očekávání, že více než dva tisíce různě velkých kamenů seskládaných do čtrnácti rovnoběžných řad vzbudí v odborné komunitě senzaci, se však nenaplnilo. První archeologický průzkum proběhl v roce 1937 a poté se na kounovské naleziště na delší dobu zapomnělo. O to větším magnetem byly řady pro nejrůznější amatérské spolky či jednotlivé nadšence, včetně ufologů či ezoteriků, kteří místo zdárně opředli nejrůznějšími teoriemi o jeho funkci a vzniku.

Faktem je, že ani moderní výzkumy z 90. let minulého století nás v poznání minulosti místa o moc dál neposunuly. Vysvětlení je o to složitější, že podobné útvary se dochovaly i u nedalekých Nečemic a Klučku. Nejvíce se odborníci kloní k tomu, že místo bylo podobně jako Stonehenge pravěkým kalendářem a observatoří. Stejně tak ale mohlo jít o pravěké závodiště, a někteří se dokonce domnívají, že řady pocházejí až ze středověku a sloužily k ohraničení polí.