Ačkoli Beskydy nejsou z českých hor největší a ani nejznámější, stráží je skutečný velikán, nejvyšší slovanský bůh Radegast. Ten se pro západní Slovany stal bohem pohostinnosti, plodnosti a úrody, byl spojovaný s válkou a Sluncem. Podle legend byl prý synem nejvyššího boha Svaroga – otce bohů, stvořitele světa i lidí, vládce slunce a ohně. A měl to být právě jeho syn Radegast (některými kmeny nazývaný Svarožic), kdo lidem na zem přinesl světlo a teplo. | © Eva Kořínková

Říká se, že když Radegast projíždí krajinou, celá zem se chvěje pod kopyty jeho věšteckého koně se štítem a obrazem tuří hlavy. Jeho přilbici prý nese labuť s rozpjatými křídly a on v ruce dřímá kopí. Rád navštěvuje všemožné hostiny a oslavy, kde hoduje, pije a raduje se s ostatními. | © Eva Kořínková

Domovem Radegasta je podle legend hora Radhošť. Na jejím vrcholku údajně kdysi stávala velká zlatá socha tohoto pohanského boha, kterou ale prý srovnali se zemí Cyril a Metoděj. Tito soluňští věrozvěsti se po svém příchodu na Moravu v roce 863 snažili vymýtit z hlav Slovanů všechny pohanské bohy i zvyky, mocný Radegast ale dál přežíval v legendách a bájích kolujících po beskydských chalupách. | © Eva Kořínková

Po vzniku samostatného Československa a posílení národního cítění se Radhošť konečně dočkal sochy nové. V roce 1929 místní rodák Albín Polášek vytvořil sochu Radegasta především jako boha války, s býčí hlavou a rohem hojnosti, a umístil ji doprostřed mohutného Pustevenského hřbetu, který se táhne severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. Dodnes tak Radegast z Radhoště shlíží na oblé vrcholky beskydského pohoří a stal se nejslavnějším slovanským bohem. Nemálo k tomu samozřejmě přispěla také známá značka piva využívající Poláškovu sochu ve svém logu. Ovšem i bez hořkého moku by Radegast jistě přežil v myšlenkách Beskydčanů, jejichž hory trpělivě a obětavě chrání proti všem nástrahám. | © Eva Kořínková

Chcete-li se blíže seznámit se životem v Beskydech, určitě navštivte Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Když se totiž v Česku řekne skanzen, mnozí si představí právě tento. Je největším a nejstarším skanzenem ve střední Evropě. Byl založen již v roce 1925 a v jeho třech expozicích – Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině – je rozmístěno téměř sto památkových objektů. | © Eva Kořínková

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se snaží o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Jednotlivé stavby i technické památky jsou rozmístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. V průběhu roku se zde konají nejrůznější slavnosti, festivaly a jarmarky, kde můžete mimo jiné ochutnat zajímavé valašské speciality. | © Eva Kořínková

Ve stráni Karlova kopce nad skanzenem stojí další z unikátních Jurkovičových staveb – 32 metrů vysoká vyhlídková věž, dokončená roku 1896. | © Eva Kořínková

Z rozhledny je krásný výhled na Javorníky a zajímavostí je, že veškeré práce včetně tesařských detailů byly prováděny ručně za použití starých, dnes již téměř nepoužívaných pracovních postupů. | © Eva Kořínková