Poodří – Moravské Kravařsko
Rodný dům zakladatele genetiky
Mezi badatele, kteří svými myšlenkami předběhli svou dobu, bývá vedle Leonarda da Vinci, Galilea Galileiho či Alberta Einsteina právem řazen i augustiniánský kněz Johann Gregor Mendel. Rodák z nenápadné moravské vísky Hynčice položil základy jednoho z nejdynamičtějších oborů současné vědy – genetiky. Během svého života se však přírodovědec, jehož jméno dnes znají školáci po celém světě, uznání nedočkal.
V Hynčicích dodnes stojí Mendelův rodný dům s rozsáhlou expozicí o jeho životě. Syna německého sedláka zavál osud nejprve na studia do Opavy a Olomouce. Na přání své matky pak z finančních důvodů vstoupil do řádu augustiniánů a odešel do jejich kláštera v Brně. Jak dosvědčují dobové záznamy, na běžné řeholní úkoly, mezi něž spadala třeba péče o chudé či nemocné, se příliš nehodil.
„Mendel při pohledu na nemocné a trpící bývá postižen nepřekonatelnou bázní, která přechází až na pokraj nebezpečného onemocnění.“
Zálibu naopak našel ve studiu a jeho zájmy sahaly od matematiky přes fyziku a meteorologii až po zoologii a paleontologii. Když kvůli zdravotním obtížím nezvládl řádně ukončit svá vysokoškolská studia na univerzitě ve Vídni, přesunul se natrvalo do Brna, kde po smrti opata Nappa převzal funkci představeného kláštera a stal se váženou brněnskou osobností.
Johann Gregor Mendel žil od roku 1843 ve Starém Brně a v zahradě augustiniánského kláštera jsou dodnes patrné základy skleníku, v němž prováděl své pokusy s křížením hrachu. Z klášterního pivovaru na Medlově náměstí je dnes pivovar a hrášek tu vystřídal jiný zelený poklad – chmel. | © Michal Jenčo; iStudio.cz
V té době už měl za sebou sérii pokusů s křížením hrachu, který pěstoval v klášterní zahradě. Všiml si při nich, že některé vlastnosti rostlin se mezi různými generacemi předávají na základě stabilního vzorce – a obohacen o toto zjištění zformuloval své zákony dědičnosti. Mimochodem, zhruba ve stejné době se na britských ostrovech snažil Charles Darwin obhájit svou teorii o přirozeném výběru druhů a Mendelovy závěry by mu pro ni poskytly silné argumenty. Práce trochu podivínského opata však za jeho života nevyvolala ve vědecké komunitě výraznější ohlas, a aby ji poznal, musel by Darwin zavítat přímo do Brna. To se však nikdy nestalo, a tak se oba velikáni dočkali přijetí svých myšlenek až posmrtně.
„Jeho pokusy s rostlinnými hybridy byly přímo epochální.“
Když Mendel roku 1884 zemřel, dirigoval rekviem sloužené na jeho památku mladý Leoš Janáček. Zemřelý opat byl oslavován jako výjimečný intelektuál, humanista a laskavý duchovní. Jeho přínos pro biologii rozeznal teprve začátkem 20. století William Bateson, který nechal přeložit jeho spisy do angličtiny a vyvolal tím ve vědecké komunitě značné pozdvižení.
Při návštěvě Hynčic doporučujeme vydat se po stopách slavného rodáka a neminout kromě rodného domu také starý kaštan, který údajně zasadil sám Mendel se svou sestrou Theresií. | z archivu Moravskoslezského kraje