Kladské pomezí, Broumovsko
Malebný kraj Jiráskova temného románu
Zámeček Skály, pro nějž se někdy používá také německý název Bischofstein, usazený mezi pískovcovými věžemi na jižním okraji Adršpašsko-teplických skal, je se svou zářící bílou fasádou jako dokonalá reklama na idylu českého venkova. Kdo ale četl Jiráskův román Skály, ví, že zdejší minulost je poznamenaná krvavými střety a násilnostmi, které vyvolal rozkol mezi katolíky a evangelíky během třicetileté války.
Pro evangelický šlechtický rok Křineckých se Skály, pro které se někdy používá také německý název Bischofstein, staly po bitvě na Bílé hoře posledním útočištěm. Všechny ostatní državy jim byly v rámci rekatolizace odebrány, ani tady však nebylo úplně bezpečno. Na své cestě z Čech se tu často zdržovali vzdělaní lidé, kteří se po změně politické orientace země rozhodli pro emigraci. Okolí navíc vřelo četnými selskými povstáními, jež měla řadu obětí a nepřinesla obyčejným lidem nic než bídu a zmar.
Na několika osudech panstva, jeho pomocníků i prostých sedláků vystavěl Alois Jirásek román, který je podle literárních vědců ještě temnější než Temno. Přesto děj nekončí úplně pesimisticky a vyzdvihuje ty, kdo dokázali najít odvahu čelit nepřízni osudu.
„To budiž nás všech přirozeností, abychom v protivenstvích strachem neschli, alebrž se zelenali jako strom odvahou a nadějí, abychom chyby své poznali a pevně stáli, když nepřátelé myslí, že nás přemohli a námi o zem udeřili; abychom byli jako skály.“
Na spisovatelovu počest se dnes celé oblasti říká Jiráskovy skály. Při jejich návštěvě se od raně barokního zámečku vydejte podél Černého jezírka také k nedalekým pozůstatkům gotického skalního hradu. | © Marie Hochmanová
Právě z rozvalin hradu Skály podle románu vycházelo tajuplné světlo vzbuzující zvědavost i bázeň kolemjdoucích. Dnes se však vyplatí sem vyšplhat spíše kvůli skvělému panoramatickému výhledu na Broumovsko, Ostaš, ale i polské Stolové hory. Z hradu, jehož jádrem byla mohutná skalní věž, zbyly dnes již pouze zbytky klenutého sklepa, studny a několik místností vytesaných do skal. | © Marie Hochmanová
Strážní hrádek Skály nikdy nebyl dobyt. Počátkem 17. století nicméně zpustl a pak už nebyl obnoven. Při pohledy z vršku je ale jasné, proč si jeho stavitelé vybrali právě toto místo. Za dobré viditelnosti je odtud krásný výhled do širokého okolí včetně Orlických hor, Králického Sněžníku i Krkonoš. | © Oxana Sýkorová
Kraj kolem skal je vedle pěší turistiky zaslíbený také cyklistům, horolezcům či milovníkům boulderingu. Stačí se optat v některém z informačních center v okolí a pak jen uvážlivě zvolit vrchol, který byste chtěli zdolat. A jak praví mistr Jirásek, je třeba „neschnout strachem“ a s chutí se pustit do nových výzev. | © Oxana Sýkorová
