Hradecko
Salon republiky
Příběhy nemusí být psané jenom slovem v knihách, ale také jazykem architektury: symbolikou půdorysu, tvarem oken, rytmem sloupoví, zdobnou, či naopak střídmou tváří fasády. Přijeďte do Hradce Králové prožít příběh moderního ducha 30. let minulého století, napsaný velkorysým a svižným rukopisem tehdejších architektů – vydal by na celý román a zaslouží si být nazván Salon republiky.
Každý román začíná úvodem. Náš leží na malebném soutoku řek Labe a Orlice, kde se rozkládá město Hradec Králové. Do poloviny 19. století vojenská pevnost, která po otevření hradebních zdí začala postupně vzkvétat, a v první třetině 20. století se město dočkalo mohutného rozvoje.
Bezesporu největší vliv na jeho současnou podobu má nadčasový urbanistický koncept vypracovaný architektem Josefem Gočárem, jehož součástí byl promyšlený dopravní okruh a princip radiální výstavby obytných čtvrtí střídajících se s plochami zeleně. Jako protiváha k historickému jádru vyrostlo nové moderní centrum města se širokými ulicemi a monumentálními budovami projektovanými s prvotním důrazem na jejich funkci. Na nové podobě města se vedle Josefa Gočára podíleli také další architekti a umělci – především Gočárův učitel, přední český moderní architekt a urbanista, Jan Kotěra, dále na příklad František Sander, Oldřich Liska, Josef Fňouk, Jan Rejchl a další.
Vůbec první moderní monumentální stavbou v Hradci Králové je budova Muzea východních Čech (autor Jan Kotěra), jejíž průčelí upoutá geometrickou hrou střídající prvky a použité materiály – surové cihly a omítku. | © René Volfík
Dalšími významnými kapitolami příběhu psanými Kotěrovou rukou jsou přestavba Grand hotelu či společenský sál, tak zvaná Palmová zahrada. | © René Volfík
Jak mnohostranná byla vize Josefa Gočára, ilustruje na příklad návrh Ulrichova náměstí se čtyřmi věžovými domy a mohutnou konstruktivistickou budovou Ředitelství státních drah. Naopak Masarykovo náměstí (na obrázku), pro něž vytvořil pomník T. G. Masaryka sochař Otto Gutfreund, pojal komorně a citlivou úpravou fasády bývalé Anglo-československé banky vytvořil pomníku jedinečné pozadí. | © René Volfík
V souladu s principy funkcionalismu navrhl Gočár také komplex Sboru kněze Ambrože. Zadaný pozemek ve tvaru trojúhelníku mezi ulicemi Nerudovou a V Lipkách se na první pohled zdál nevhodný, Gočár jej ale dokázal mistrně využít pro urbanistickou kompozici chrámové stavby s budovami biskupství a fary. | © René Volfík
Hradecká přehlídka architektonických děl je nejsouvislejším vyprávěním vizionářské éry, která pronikavým pohledem daleko před sebe odhalila nezbytnost oprostit se od samoúčelné zdobnosti staveb a zaměřit se na jejich funkci.
Dalším výjimečným projektem jsou tak zvané Gočárovy školy – velkoryse řešený areál obecných a měšťanských škol včetně mateřské školy a budova někdejšího Státního Rašínova gymnázia s tělocvičnou a vilou ředitele. | © René Volfík
Moderní město na soutoku dvou řek by bylo nemyslitelné bez harmonického konceptu nábřeží, jež bylo součástí Gočárova urbanistického plánu a kde se nacházely lázně s moderním bazénem (navržené architektem O. Liskou) či Sokolovna (navržená architektem M. Babuškou). | © René Volfík
Dones zachovanou funkční technickou stavbou je Labská elektrárna vystavěná podle návrhů architekta Františka Sandera. | © René Volfík
Rozsáhlý koncept moderního města by nemohl být realizován bez přispění nejen nadaných architektů, sochařů a dalších umělců, ale také významných stavitelů a osvícených starostů, kteří ještě považovali veřejné blaho za součást svého poslání. | © René Volfík
