Jeseníky – východ
Venušina sopka a Slezská Harta
Vodní nádrž Slezská Harta poblíž Bruntálu působí trochu syrovým dojmem: studené, řídce osídlené pohraničí a velká vodní plocha s mohutnou betonovou hrází. Řeka Moravice přitom není takto přehrazena poprvé, naposledy se něco podobného stalo zhruba před milionem let. Tehdy skupina vulkánů v okolí Roudného vyvrhla lávový proud, který přehradil tok zhruba v polovině dnešní přehradní nádrže, čímž vzniklo rozsáhlé jezero, možná trochu podobné tomu dnešnímu.
Tehdy proti přehrazení nejspíš nikdo neprotestoval; panovala zrovna ledová doba – glaciál – a v okolí vulkánů byly jen holé glaciální stepi. Dnešní jezero však vzniklo uprostřed obydlené krajiny a v zátopové oblasti přehrady se ocitlo šest vesnic nebo jejich částí, zanikl také nádherný úsek údolí řeky Moravice.
Největší pozoruhodnost kraje – skupinu ještě relativně „nedávno“ vyhaslých vulkánů, z nichž nejmohutnější je Velký Roudný, lze poměrně snadno obejít pomocí naučné stezky Po vulkanitech, která prochází po obou stranách Slezské Harty. Jižní část stezky vede přes všechny významnější sopečné kužely včetně Velkého a Malého Roudného. Oba kopce vznikly na přelomu třetihor a čtvrtohor, patří tedy do stejné, vzácné mladé sopečné krajiny jako Vinařická hora u Kladna nebo Komorní hůrka u Františkových lázní. Jedná se o tzv. stratovulkány: sopka během erupcí produkovala jak sopečný popel, tak vrstvy sopečné lávy. Na průřezu by tedy vypadala zhruba jako medovník, se střídajícími se vrstvami obou hornin. Na Roudném sice není žádný výraznější lom, který by vám dovolil, abyste si to mohli ověřit, z bezlesé části vrcholu je však nádherný výhled.
Přírodní památka Velký Roudný je nejvyšším vulkánem Nízkého Jeseníku, který byl činný ještě na počátku čtvrtohor. Na vrcholu kopce stojí ve výšce 780 metrů nad mořem dřevěná rozhledna, z níž je pěkný výhled na Slezskou Hartu, pohoří Nízkého i Hrubého Jeseníku i Praděd. | © Dreamstime
Na opačné straně Slezské Harty se nachází přírodní památka Razovské tufity, kterou prochází druhý úsek zmíněné naučné stezky. Kolmé lomové stěny se šedou, měkkou horninou vznikly postupným usazováním sopečného popele nejspíš ve vodním prostředí. Milion let poté se tento jednoduše těžitelný šedivý stavební kámen, podobný plynosilikátovým cihlám, využívá ve stavebnictví. Šedé věže místních kostelů a stěny některých domů pocházejí právě odsud.
