0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

© sius

Pardubicko

Lázně zrozené z trucu

Lázně zrozené z trucu

V 90. letech 19. století se proti mladému Janu Veselému a jeho nápadu na založení lázní postavil především jeho otec František, který plán shledával riskantní a vršil proti němu různé důvody. Syn se nedal. A výsledek? Slatinné lázně Bohdaneč existují dodnes a jsou oblíbeným místem odpočinku již pro několik generací lázeňských hostů.

Jméno Veselých mělo v Bohdanči zvuk, otec František, statkář, velkoobchodník se senem, slámou a ovsem, vlastnil rozlehlé pozemky sahající až k nedalekým Libišanům. Právě tam Jan zakoupil po návratu ze studií rybniční hospodářství, mimo jiné ho zaujala okolní rašeliniště, do té doby využívaná jako zdroj topiva.

Na nápad, že o něco takového by se podnikavý Jan mohl pokusit, ho přivedli přátelé, kteří léta jezdili do slatinných Lázní Bělohrad. Když vídeňská laboratoř ohodnotila vzorek rašeliny z Libišan jako velmi kvalitní a zejména vhodný k léčbě revmatismu, bylo jasno. V březnu 1897 se v Bohdanči rozhodlo o zřízení lázní, v dubnu byla zahájena přestavba místního lihovaru na první lázeňskou budovu. Lázně se etablovaly natolik, že v roce 1901 Jan Veselý zakoupil u firmy Laurin & Klement autobus, který klienty vozil po bohdanečském náměstí.

Na konci 19. století se nedaleko Pardubic zrodily lázně, které svou vlídnou lázeňskou atmosférou předčí leckteré vyhlášenější destinace. Nechte se hýčkat v perle moderní architektury.

Na konci 19. století se nedaleko Pardubic zrodily lázně, které svou vlídnou lázeňskou atmosférou předčí leckteré vyhlášenější destinace. Nechte se hýčkat v perle moderní architektury.

Sedm let nato, kdy už lázně patřily obci, jim k dalšímu rozvoji pomohlo i jedno místní prvenství: mezi Bohdančí a Pardubicemi se 13. května 1908 v 8 hodin ráno rozjely vůbec první autobusové linky na našem území. Další významný mezník v příběhu lázní přišel v roce 1912, kdy obec přizvala rodáka z nedalekého Semína, architekta Josefa Gočára. Prostor, který mu nabídla, netísnila žádná sousední parcela a architekt se mohl vskutku rozmáchnout. „Pavilon Gočár“, jak se nové, kubisticky laděné budově začalo říkat, byl otevřen 1. května 1913, nabídl veškerý tehdy známý komfort a dodnes okouzluje svou lehkostí a elegancí.

Josef Gočár se pro projekt nového lázeňského pavilonu v Bohdanči inspiroval v předních rašelinových lázních Bad Elster i ve Františkových lázních. Stavba byla dokončena a uvedena do provozu v květnu roku 1913 a původně byla pouze dvoupatrová – v přízemí byly situovány veškeré procedury, v patře byly pokoje a ve středním rizalitu velká společenská hala. Až v roce 1930 byl pavilon navýšen mansardovým patrem. | © sius

Josef Gočár se pro projekt nového lázeňského pavilonu v Bohdanči inspiroval v předních rašelinových lázních Bad Elster i ve Františkových lázních. Stavba byla dokončena a uvedena do provozu v květnu roku 1913 a původně byla pouze dvoupatrová – v přízemí byly situovány veškeré procedury, v patře byly pokoje a ve středním rizalitu velká společenská hala. Až v roce 1930 byl pavilon navýšen mansardovým patrem. | © sius

Zajímavým prvkem stavby je krytá kolonáda v přízemí s krystalicky zalamovanými okny. Stejně jako zbytek pavilonu je typickým příkladem tehdy moderního českého kubismu, který má význam v celoevropském měřítku. | © sius

Zajímavým prvkem stavby je krytá kolonáda v přízemí s krystalicky zalamovanými okny. Stejně jako zbytek pavilonu je typickým příkladem tehdy moderního českého kubismu, který má význam v celoevropském měřítku. | © sius

Lázně rostly, přibývaly budovy, balneologická výbava, procedury, město dnes dokonce nese jméno Lázně Bohdaneč. Gočárovy stopy tu stále mají váhu. Ostatně, kromě pavilonu, jemuž město postupně vrací cennou kubistickou tvář, projektoval vodojem na kopci nad městem, funkcionalistickou vilu v Dukelské ulici, penzion (původně dům Veselých) a jezdecká kasárna, dalšími necitlivými zásahy bohužel poškozená. Po Gočárovi se také jmenuje pětikilometrový vycházkový okruh zahrnující místní pamětihodnosti včetně renesanční radnice a barokního kostela sv. Maří Magdalény.

Lázně leží v krajině plné vodních hladin a lužních lesů, které jsou protkané sítí značených cyklotras. Osm z nich vede kolem Opatovického kanálu, který od přelomu 15. a 16. století napájí zdejší početné rybníky. A pokud se sem vydáte v zimě, můžete si okolí prohlédnout na běžkách.

Lázně Bohdaneč jsou velice příjemným místem k odpočinku nebo jenom k zastávce při toulkách Pardubickem, které je vyhlášeným rájem cyklistů. | © sius

Lázně Bohdaneč jsou velice příjemným místem k odpočinku nebo jenom k zastávce při toulkách Pardubickem, které je vyhlášeným rájem cyklistů. | © sius

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím