Znojemsko a Podyjí
„Dost bylo krve!“
Nebylo to střetnutí tak mocné a rozhodující jako bitva u Slavkova, Lipska nebo Waterloo. V jeho finále se vlastně všichni, kteří přežili, přátelsky objali na znamení příměří a rozešli se ke svým ohňům. Přesto se bitva u Znojma do dějin zapsala jako jeden ze zásadních momentů počátku 19. století.
Psal se červenec 1809 a armády, které se proti sobě šikovaly ve slunné, vínem vonící krajině mezi Znojmem, Příměticemi, Kuchařovicemi, Suchohrdly a Starým Šaldorfem, měly za sebou od jara, kdy vypukla mezi Rakouskem a Francií válka, několik bitev. Od poslední z nich je dělilo jen pár dnů. Napoleon držel lepší skóre, už v květnu obsadil Vídeň, a ačkoli krátce nato u Aspernu schytal od rakouského arcivévody Karla svou vůbec první porážku, už 5. července vedl vojáky znovu do útoku. Tentokrát u Wagramu vyhrál, leč bylo to křehké vítězství. Na obou stranách sice zůstaly desítky tisíc mrtvých a raněných, ale Napoleon věděl, že Rakušané jsou stále nebezpeční, a rozhodl se tlačit na ně dál.
Stíhání rakouské armády ustupující před ním přes české hranice skončilo právě u Znojma, kde se 11. července rozhořela bitva. Druhý den další boj sice pozastavila prudká bouře, jenže to už si arcivévoda Karel spočítal francouzskou sílu, Napoleonovi do Suchohrdel poslal nabídkou příměří a ten kývl. Zprávu na bojiště spěchal oznámit Napoleonův generál Marcellin de Marbot a dorazil ve chvíli, když už se opět schylovalo ke krvavé řeži. „Bez zaváhání jsem vjel mezi dvě řady chystající se srazit a křičel jsem: Mír! Mír!", napsal potom ve svých pamětech.
Francouzi měli u Znojma převahu, ale Napoleon Bonaparte bitvu zastavil památným: „Dost bylo krve!“ Moc dobře totiž věděl, že přijetí navrhovaného příměří mu přinese víc než vyhraná bitva.
Napoleonovo vítězství vyústilo v diplomatická jednání, která v říjnu skončila podepsáním mírové smlouvy s rakouským císařem. Pro Rakousko však znamenala pokoření, mimo jiné ztratilo obrovskou část území včetně přístupu k moři. Doslova osobní oběť přinesl císař František: jako symbol spojenectví s Francií byla dohodnutá svatba jeho dcery Marie Luisy s Napoleonem. Sám otec jí k tomu údajně řekl: „Bohužel, milé dítě, oni mu Tě přislíbili, aniž mě o tom vyrozuměli.“
Nedaleko Znojma se 11. července 1809 rozhořela jedna ze zásadních Napoleonových bitev, zásadních mimo jiné také proto, že domluveným mírem s Habsburky získal ruku krásné princezny Marie Luisy. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism
Dnes po stopách dávné bitvy vede naučná stezka nazvaná Po památkách Napoleonova působení na Znojemsku. Začíná v Suchohrdlech, kde se na statku Červený dvůr dohodlo příměří, míří do Dobšic, kde se rozhořely první boje, dále do Přímětic, odkud arcivévoda Karel vyslal k Napoleonovi vyjednavače, do Únanova k hromadnému hrobu padlých z obou stran, a nakonec do Louckého kláštera, jehož vinné sklepy vydrancoval oddíl Napoleonových pěšáků a dobrým moravským vínem se zpil tak, že málem ohrozil vývoj rozbíhající se bitvy.
