0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

Jeseníky – západ

Zábřežský Pojídač medvědů

Zábřežský Pojídač medvědů

Pokud při návštěvě moravského Zábřehu potkáte na náměstí závod spřežení tažených lidmi nebo podivně oblečené běžce supící do kopce s těžkým kufrem a buřinkou na hlavě, neděste se, vše je v pořádku. To jenom město žije dalším ročníkem Welzlování, festivalu dobrodruhů a recesistů všeho druhu. Smysl toho konání je jediný – připomenout odkaz nejvýznamnějšího místního rodáka Jana Eskymo Welzla.

Podobné popularitě jako svérázný světoběžník a polární dobrodruh se u nás těší už jen Jára Cimrman, pro jehož postavu byl ostatně Welzl inspirací. Vyučený zámečník se roku 1893 rozhodl vyprostit z okovů maloměšťáckého života, vypravil se na jih do Janova, kde nasedl na loď do Spojených států, a více jak třicet let o něm v jeho domovině nikdo pořádně neslyšel. O to větší pak bylo překvapení, když se v prosinci 1928 znenadání zjevil zase v Zábřehu a udiveným redaktorům Lidových novin začal líčit svá dobrodružství.

„Přál jsem si utéci lidstvu a nesetkati se s člověkem, zejména jsem zanevřel na bílého muže, jehož obzvláštní krutost jsem poznával mezi ubohými obyvateli dalekého severu.“

(Rudolf Těsnohlídek – Eskymo Welzl, paměti českého polárního lovce a zlatokopa)

Jen považte: kdysi posmívaný Tvarohový Hans se nechal zaměstnat na stavbě transsibiřské magistrály, přešel Sibiř až na samotný sever a zakotvil na Novosibirských ostrovech. Tady vybudoval výnosný obchod s medvědími kožešinami, po zamrzlých arktických pláních rozvážel s psími spřeženími zboží a poštu a čile komunikoval s Eskymáky, kteří si ho roku 1903 zvolili za svého náčelníka a nejvyššího soudce. Nebýt nešťastné nehody, byl by Pojídač medvědů, jak mu Eskymáci říkali, na severu zůstal – v roce 1924 však ztroskotal u amerických břehů a sotva, že si zachránil život. Protože neměl žádné doklady, poslali jej Američané zpět do Evropy.

Usedlý život, který ho tu čekal, ovšem dobrodružné duši nesvědčil. Přestože mu knihy vydané v Československu i dalších zemích přinesly slávu, rozhodl se už po pár měsících opět vydat na zlatý sever. Z neznámých důvodů však zůstal jen na kanadsko-americké hranici v městečku Dawson, kde také nakonec ve velmi nuzných podmínkách zemřel.

Mladík ze Zábřehu se vydal za štěstím až na konec světa, a stejně náhle, jak odešel, se zase objevil, aby se stal slavným. Obdivovatelé odvážného polárníka se setkávají v jeho rodném městě pravidelně každý únor při recesistické akci Welzlování, která má v podtitulu neobvyklé heslo „Vezmi kufr a přijď!“. | z archivu města Zábřeh na Moravě

Mladík ze Zábřehu se vydal za štěstím až na konec světa, a stejně náhle, jak odešel, se zase objevil, aby se stal slavným. Obdivovatelé odvážného polárníka se setkávají v jeho rodném městě pravidelně každý únor při recesistické akci Welzlování, která má v podtitulu neobvyklé heslo „Vezmi kufr a přijď!“. | z archivu města Zábřeh na Moravě

Kromě recesistického festivalu připomíná v Zábřehu nejslavnějšího českého polárníka také bohatá expozice v místním muzeu. A jeho jméno nese naučná stezka centrem města, která představuje nejlepší způsob, jak se seznámit se zdejšími pamětihodnostmi. Tu Welzlovými slovy „prondeš – prondeš, neprondeš – neprondeš“. | z archivu města Zábřeh na Moravě

Kromě recesistického festivalu připomíná v Zábřehu nejslavnějšího českého polárníka také bohatá expozice v místním muzeu. A jeho jméno nese naučná stezka centrem města, která představuje nejlepší způsob, jak se seznámit se zdejšími pamětihodnostmi. Tu Welzlovými slovy „prondeš – prondeš, neprondeš – neprondeš“. | z archivu města Zábřeh na Moravě

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím