0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Jaroslav Frank, Dreamstime

Jeseníky – západ

Kladivo na čarodějnice

Kladivo na čarodějnice

České dějiny mají jen málo tak temných kapitol, jako je ta o čarodějnických procesech na Jesenicku. Tím spíš, že tu desítky nevinných lidí umíraly na hranicích v době, kdy hony na čarodějnice ve zbytku Evropy už téměř ustaly. Navíc snad nikde jinde nebyly tak zjevné skutečné motivy krutých poprav, totiž touha po pomstě a majetku.

Díky knize Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, úspěšně zfilmované Otakarem Vávrou, se dnes tažení proti „služkám ďáblovým“ spojuje hlavně se zámkem ve Velkých Losinách. Losinské a později šumperské procesy však patřily spíše k dozvukům jesenického inkvizičního řádění. První a mnohem krvavější vlna probíhala už od dvacátých let 17. století v nedalekém Jeseníku a Zlatých Horách, kde v plamenech skončilo přes dvě stě padesát vyšetřovaných.

Díky knize Kladivo na čarodějnice jsou čarodějnické procesy spojovány hlavně se zámkem ve Velkých Losinách, podobné příběhy ale najdete na mnoha místech Jeseníků. | Zdroj videa: www.zemefilmu.cz

Díky knize Kladivo na čarodějnice jsou čarodějnické procesy spojovány hlavně se zámkem ve Velkých Losinách, podobné příběhy ale najdete na mnoha místech Jeseníků. | Zdroj videa: www.zemefilmu.cz

Za nechvalnou popularitou Velkých Losin jistě stojí i osobnost obávaného inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, který měl na svědomí více než sto obětí, včetně šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Bobligův knižní a filmový obraz je ale trochu nepřesný. Pravda, skutečně šlo o muže zaťatého a tvrdého, nicméně on sám jednal na pokyn místní šlechty – Žerotínů v Losinách a Lichtenštejnů v Šumperku. Jedním z příčin tvrdých postihů „čarodějnic“ totiž byly i nevyřízené účty šlechty s jejich věčně se bouřícími poddanými a snaha navýšit rodový majetek. Proto patřili mezi časté terče Bobligových obvinění bohatí měšťané.

Inkvizitoři nesloužili pouze Bohu, ale jednali hlavně na pokyny místní šlechty – Žerotínů v Losinách a Lichtenštejnů v Šumperku. Ne náhodou byli terčem tvrdých postihů bohatí měšťané. | © Johnny Devil, Dreamstime

Inkvizitoři nesloužili pouze Bohu, ale jednali hlavně na pokyny místní šlechty – Žerotínů v Losinách a Lichtenštejnů v Šumperku. Ne náhodou byli terčem tvrdých postihů bohatí měšťané. | © Johnny Devil, Dreamstime

Bohatá historie a velké množství památek jsou úzce spojeny s rodem Žerotínů, kterým obec patřila od druhé poloviny 15. století. Období rozkvětu Velké Losiny zažily zvláště s Janem mladším ze Žerotína, ten dal na místě bývalé tvrze vybudovat reprezentativní renesanční zámek a nechal postavit proslulou výrobnu papíru – v současnosti je to poslední papírna v Evropě, produkující tradiční ruční papír. | © Johnny Devil, Dreamstime

Bohatá historie a velké množství památek jsou úzce spojeny s rodem Žerotínů, kterým obec patřila od druhé poloviny 15. století. Období rozkvětu Velké Losiny zažily zvláště s Janem mladším ze Žerotína, ten dal na místě bývalé tvrze vybudovat reprezentativní renesanční zámek a nechal postavit proslulou výrobnu papíru – v současnosti je to poslední papírna v Evropě, produkující tradiční ruční papír. | © Johnny Devil, Dreamstime

Jedním ze zmíněných měšťanů byl i úspěšný obchodník s látkami Heinrich Peschke, který jako jediný ani po roce výslechů a po všech stupních tortury své styky s ďáblem nepřiznal. Podle práva měl být poté prohlášen za nevinného a propuštěn, místo toho však znovu skončil v žaláři, kde roku 1696 zemřel. Šlo tak o úplně poslední Bobligovu oběť. V devadesátých letech 17. století přestala vrchnost držet nad inkvizitorem ochrannou ruku, protože jí procesy nepřinášely očekávané zisky a zkazky o krutém mučení poškozovaly její pověst. Bobligův pohled na věc si můžete ověřit v působivé expozici o minulosti procesů v šumperském Geschaderově domě – průvodcem po losinských a šumperských tribunálech je tady právě nenáviděný inkvizitor.

Pokud vás místa čarodějnických honů lákají víc a troufáte si na jesenické kopce, pak usedněte na sedla. Po stopách inkvizice vede napříč pohořím naučná Čarodějnická cyklotrasa o celkové délce 138 kilometrů. Rozdělena je na dvě části – šumperská začíná v Mohelnici a pokračuje přes Mírov, Šumperk, Nové Domky, Rapotín, Velké Losiny, Sobotín, Vernířovice a Červenohorské sedlo. Jesenická trasa vychází z Červenohorského sedla, odkud vede do Domašova, Jeseníku, České Vsi a Zlatých Hor.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím