Nikdo jiný nepoznal drsnou tvář valašských hor tak jako právě pasekáři. Péče o pastviny jim tak tak stačila na živobytí, k tomu navíc museli snášet rozmary počasí i tíhu naprostého odtržení od civilizace. Žádné útrapy se ovšem nedají srovnat s těmi, jež se na kraj snesly na konci druhé světové války.

Hluboké valašské lesy se tehdy staly útočištěm partyzánů, kteří do oblasti přiletěli z Británie na konci roku 1944 v rámci výsadku Wolfram. Odbojáři sice měli své jasné instrukce, nemohli se však obejít bez pomoci místních. A právě zde sehráli pasekáři naprosto zásadní roli. Pomáhali partyzánům se sháněním potravin i léků, sloužili jako informační spojky, předávali cenné znalosti o možnostech úkrytů a upozorňovali na hrozící nebezpečí. To vše se jim však tvrdě vymstilo, když na konci dubna 1945 vtrhly do hor německé policejní jednotky. Účel operace s krycím názvem Tetřev byl jasný – vymýtit partyzány a tvrdě potrestat všechny, kdo jim pomáhal.

Části odbojářů se podařilo uprchnout, důsledky pro místní obyvatele ale byly fatální. Terčem nacistického řádění se staly hlavně obce Leskovec, Prlov a Ploština a usedlost Vařákovy paseky. Scénář byl ve všech případech velmi podobný – do vesnice vtrhly oddíly SS, které odvedly obyvatele k brutálním výslechům a velkou část z nich nakonec zastřelily. Poslední z obětí byly Vařákovy paseky, které nacisté navíc vypálili a v podstatě vymazali z mapy. Psal se 2. květen 1945. O den později oblast osvobodila Rudá armáda.

Po stopách tragického příběhu valašských pasekářů vás povede naučná stezka Vařákovy paseky mezi Horní Lidčí a Lidečkem. Pokud máte čas, určitě doporučujeme zajet také do Ploštiny, v jejímž muzeu najdete podrobně zpracovanou expozici o protifašistickém odboji v oblasti. Za někdejšími (či současnými) pasekářskými usedlostmi se můžete vydat i v sedle terénního kola. Valašsko představuje jednu z nejrozvinutějších bikerských oblastí u nás a desítky kilometrů zdejších trailů umožňují poznávat nejen jeho panenskou přírodu, ale právě i pohnutou historii.