Poodří – Moravské Kravařsko
Tři nejšťastnější roky v životě J. A. Komenského
Dějiny města Fulnek jsou spojeny s osudy Jana Amose Komenského. Kazatel Jednoty bratrské, teolog, světový myslitel a pedagog ve městě kázal, psal a právě odtud prchal po porážce českých stavů.
Fulnek se stal místem, kde začal svou dráhu kněze a myslitele. Čerstvě vysvěcený po krátkém studiu v Heidelbergu a působení v Praze se ve Fulneku stal rektorem školy a kazatelem Jednoty bratrské. I když ve Fulneku prožil pouhé tři roky, vzpomínal na dobu zde strávenou jako na nejšťastnější období svého života. Tady poznal svou ženu Magdalenu Vizovskou, zde se mu také narodil první syn Daniel, tady chodil se svými žáky do přírody, zejména pod starý dub do Žákovského háje, a právě zde začala vznikat jeho známá „škola hrou“.
Na období strávené ve Fulneku vzpomínal Komenský jako na nejlepší roky svého života – poznal se tu se svojí manželkou, narodil se mu syn a začal své žáky učit zcela novým způsobem, který je dodnes znám jako „škola hrou“. | © Miroslav Pinkava, Dreamstime
Události následující po porážce stavovského povstání měly ale k idyle hodně daleko. Komenský musel opustit Fulnek a skrýval se na různých místech v Čechách a na Moravě, neboť odmítl přijmout katolickou víru. Po roce ukrývání zemřela na mor jeho milovaná žena a dvě děti, kteří zůstali ve Fulneku. Odchodem Komenského z Fulneku skončil i bratrský sbor. Místní kapucínský mnich Bonaventura spálil Komenského knihovnu a snažil se vysvětit modlitebnu Jednoty bratrské na katolický kostel svatého Václava. Jeho snaha ale nenašla podporu a budova pak sloužila jako sýpka a dokonce jízdárna.
Památníkem Jana Amose Komenského se bývalá modlitebna stala v roce 1954 a zcela novou podobu získala expozice v roce 1992, kdy se slavilo čtyři sta let od jeho narození. Expozice ukazuje život Komenského a seznamuje s historií Jednoty bratrské. Zájemci o hlubší poznání tohoto tématu mohou pokračovat k muzeu Moravských bratří v Suchdole nad Odrou, které připomíná odchod členů Jednoty bratrské z Moravského Kravařska do celého světa. Díky historickým okolnostem i působení Jana Amose Komenského se Fulnek může pochlubit mnoha památkami barokní architektury – barokní umění šlo totiž ruku v ruce s násilnou rekatolizací, která zde proběhla se vší vervou.
Nejvýznamnější památky a místa Fulneku nejlépe poznáte, vydáte-li se po naučné stezce Člověče, zastav se. Trasa začíná na náměstí Jana Amose Komenského, vede kolem barokních soch na náměstí, seznámí účastníky s historií fulneckého zámku a pokračuje k Žákovskému háji, kde Komenský vyučoval v přírodě své žáky. Zde je umístěn obelisk s pamětní deskou věnovanou J. A. Komenskému – jedno z raných děl Olbrama Zoubka. Stezka vás také dovede ke kapli svatého Rocha a nemine ani nedostavěnou železniční trať. Je dlouhá dva a půl kilometru a má třináct informačních tabulí.
