Kladské pomezí, Broumovsko
Krásy Českého Betléma
Města Kladského pomezí jako by soutěžila v tom, které z nich je půvabnější. Novému Městu nad Metují se ale může rovnat málokteré. Jeho malebné renesanční náměstí s podloubími a zdobnými štíty jako by vypadlo z nějaké pohádky a ne nadarmo vyneslo sídlu Bartoňů z Dobenína přízvisko Český Betlém. Přilehlý zámek s unikátní secesní kuchyní a středověkou věží Máselnicí pak bez nadsázky patří k nejpůsobivějším, které u nás můžete navštívit.
V pomyslné soutěži městeček Kladského pomezí o to, které je nejkrásnější, je Nové Město nad Metují jasný favorit. Má ale silnou konkurenci. | z archivu Městského muzea Nové Město nad Metují
Dnešní krásy zámek dosáhl díky barokní přestavbě Carla Luraga a později, počátkem 20. století, díky úpravám geniálního slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Zatímco Lurago vyzdobil zámecké interiéry skvostnými štuky, Jurkovičův um se podepsal především na podobě zámecké zahrady, jejíž pečlivě zastřižené živé ploty skrývají vedle několika staveb ve stylu lidové architektury i největší místní raritu – trpasličí sochy od Matyáše Bernarda Brauna. Ve skutečnosti jde o karikatury, původně určené pro zámek v Benátkách nad Jizerou. Barokní mistr v nich zachytil nectnosti a prohřešky panských úředníků a sluhů.
Roku 1908 koupili zámek textilní průmyslníci, bratři Cyril a Josef Bartoňové, kteří si na jeho opravu pozvali architekta Dušana Jurkoviče. Součástí citlivé rekonstrukce bylo také doplnění sochařské výzdoby zámku i parku – z panství hraběte Šporka v Lysé nad Labem bylo převezeno 24 barokních sošek trpaslíků, karikujících prohřešky a nectnosti panských úředníků a služebnictva, zhotovených v roce 1713 v dílně barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. | © René Volfík
Není divu, že město s pohádkovým náměstím má i most jako z pohádky. Při rekonstrukci zámku nechali bratři Bartoňové přebudovat bývalý hospodářský dvůr na květinový park a zrekonstruovali i přilehlou terasovitou zahradu. Ke snadnějšímu přístupu z horní terasy nechal Dušan Jurkovič postavit krytý dřevěný most, který podobně jako jeho další stavby připomíná valašské lidové stavby. | © René Volfík
Romantické kulisy Nového Města pohnuly city mladičkého Bedřicha Smetany, který sem opakovaně jezdil na návštěvy za svým strýcem. Během prázdninového pobytu roku 1840 se tu bezhlavě zamiloval do své sestřenice Luisy a z platonického vztahu se zrodila jeho první slavná skladba – Luisina polka. Rozverný tanec si brzy získal velkou oblibu a Smetana díky tomu začal ve svých šestnácti letech poprvé vážněji uvažovat o skladatelské kariéře.
Trochu klidnější a pravidelnější rytmus nabízejí výstavní sály novoměstského muzea. Jeho hodinářská expozice vás seznámí s historií zdejší legendy, hodinářské značky Prim, díky níž bylo Československo v první půlce 20. stoleté jednou z pouhých osmi zemí světa, kde se vyráběly náramkové hodinky. Součástí muzea je i kouzelná barokní lékárna s dřevěnými regály, jež dodnes voní bylinkami. A pokud by vám tahle dávka historie nestačila, vydejte se za někdejší hradby na nedalekou zříceninu hradu Výrov. Na pohádkové městečko je odtud zdaleka ten nejlepší výhled.
Městské muzeum v Novém Městě nad Metují sídlí v budově ze 16. století, s masivními zdmi, za kterými dříve měli své útočiště vojáci, bránící město proti nájezdům nepřítele. Bývalou dělostřeleckou baštu dnes nahradilo šest tematicky zaměřených expozic muzea, z nichž nejvoňavější je barokní lékárna Milosrdných bratří. | © René Volfík
