Hrad Zvíkov

Kdysi na vysokém kopci, dnes na hladině. Ale stále monumentální.

Dnes působí jako malebná vodní tvrz, kterou obeplujete lodí. Tento výjev je ale mladý, zná jej až 20. století. Stavba Orlické přehrady změnila kraj k nepoznání, ale dříve stával hrad nad soutokem Vltavy a Otavy vysoko na skále.

Od 13. století tu stojí jako opěrný bod královské moci. Velkoryse se k němu choval i Karel IV., který sem na čas uložil české korunovační klenoty.

Do vyšších sfér vás dostane hradní kaple. Před vstupem se ukloňte a projděte pod tympanonem nad portálem. Uprostřed něj trůní Madona, kterou korunují dva andělé, u paty trůnu klečí a modlí se menší postavičky. Nejspíš zobrazují Karlovy královské předky, držitele koruny i hradu. Karel tak měl při každé návštěvě před očima, že mu v žilách po matce koluje i jejich krev.

A nakonec do sfér tajemna vás uvede věž Markomanka s podivnými jakoby runovými nápisy. Pozor na ni – prý v ní dle pověsti bydlí rarášek, který se o půlnoci vypravuje strašit do Korunní síně. Příběh o něm vznikl okolo roku 1597, kdy se na věži prováděly stavební práce a dělníci byli doslova vyhnáni zlým duchem. Se Zvíkovským raráškem se dozajista setkáte každé léto, kdy se o něm na nádvoří hraje divadelní hra z pera významného českého dramatika 19. století Ladislava Stroupežnického.

Hrad Zvíkov © ThinkstockPhotos