Druhým nejstarším českým lázním se nepřezdívá „Malá Paříž“ náhodou. Objevte jejich atmosféru i barokní skvosty.

Teplice

V Teplicích, druhých nejstarších českých lázních, stával v době, kdy se baroko začalo zmocňovat duchovního i společenského života, jen jediný kamenný dům, v němž se odbývala lázeňská činnost. Právě baroko ale město i lázně docela proměnilo. Tedy, baroko samo by to nedokázalo, hodně se na tom podepsal rod Clary-Aldringenů, který měl na teplickém zámku své sídlo od roku 1634. Clary-Aldringenové se zasadili o jeho barokní dostavbu a přestavbu. Přestože průčelí bylo později upraveno v klasicistním duchu, najdeme v zámecké zahradě například nádherný Zahradní dům z roku 1732 i barokní Ptačí schody s někdejší voliérou. Od čtyřicátých let minulého století je zámek sídlem Regionálního muzea v Teplicích. Nejvýraznějším barokním počinem Clary-Aldringenů byla smlouva, kterou uzavřeli s Matyášem Bernardem Braunem. Nejslavnější český sochař na jejím základě vytvořil v letech 1718–19 své dost možná nejkrásnější dílo – úchvatný dvacet metrů vysoký morový sloup Nejsvětější Trojice. Popularita teplických lázní rostla po celé 18. století a brzy šlo o jednu z nejmódnějších sezónních destinací v Evropě. Na počátku 19. století už se Teplicím přezdívalo Malá Paříž. Mnoho z tehdejší atmosféry zůstalo v teplických ulicích, náměstích a zahradách dodnes.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím