1. místo
2. místo
3. místo

Brněnské vilové kvarteto

Čtveřice rodinných vil, jež reprezentují výjimečná díla v oblasti individuální rodinné výstavby, a to jak v období moderny a secese z počátku minulého století, tak i meziválečné avantgardy.

www.tugendhat.eu

Vila Tugendhat

Vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových postavená v letech 1929–1930, byla navržena architektem Ludwigem Miesem van der Rohe. Jako jediná památka moderní architektury v České republice je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

www.vila-stiassni.cz/cs

Vila Stiassni

Vilu Stiassni si nechal pro svoji rodinu postavit brněnský textilní továrník Alfred Stiassni, který společně s manželkou Hermine oslovil tehdy velmi populárního brněnského architekta Ernsta Wiesnera, který v letech 1927–1929 stavbu realizoval. Ačkoliv zvenčí vila zcela odpovídá puristickému stylu architekta, uvnitř si rodina prosadila prvorepublikový luxus, ve kterém nechybí reprezentativní salonky s bohatým dřevěným obložením, mramorovými krby, štuky a historizujícím nábytkem.

www.vilalowbeer.cz/cz/

Vila Löw-Beer

Vila Löw-Beer je secesní vila v Brně-Černých Polích postavená v letech 1903 až 1904 podle návrhu architekta Alexandera von Neumanna pro průmyslníka Moritze Fuhrmanna. Vilu obývala v letech 1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhat.

www.moravska-galerie.cz/jurkovicova-vila

Jurkovičova vila

Vlastní vila Dušana Jurkoviče byla postavena roku 1906 na úpatí brněnského Wilsonova lesa. Nachází se na ulici Jana Nečase v Brně-Žabovřeskách a je jednou z nejvýznamnějších památek secesní architektury v Brně.

1. místo
2. místo
3. místo

Loosovy interiéry v Plzni

www.adolfloosplzen.cz

Jedinečným architektonickým skvostem, který v Plzni vytvořil světoznámý architekt Adolf Loos ve 30. letech 20. století pro movité investory z řad místní židovské komunity, je soubor osmi dochovaných bytových interiérů. Kromě jedinečného designu umožňují komentované prohlídky Loosových interiérů zajímavý pohled do způsobu bydlení bohatých rodin průmyslníků v období první republiky. Každý z interiérů má navíc svůj osobitý příběh, v němž se prolínají často tragické soukromé osudy jednotlivců s dějinnými událostmi před 2. světovou válkou, v jejím průběhu i v období vlády komunistického režimu.

1. místo
2. místo
3. místo

Letohrádek sv. Vojtěch

www.svatyvojtech.cz

Původně Fáčkův mlýn. Rod Fáčků tu mlynařil po dvě staletí. V pozdější době r. 1880 došlo k přestavbě objektu na sídlo Ladislavem Brdíkem. Objekt byl posléze přestavěn i na pilu a továrnu na pletené zboží (firma V. J. Smrčky).

Letohrádek svatý Vojtěch nabízí ubytování jako za starých časů. Ideální místo pro náročné hosty přesně jako za první republiky - včetně komorníků a služebných. Apartmány jsou pojmenovány po slavných prvorepublikových hercích a herečkách.

Ubytovat se můžete v jedenácti dobově zařízených pokojících a apartmánech. Pečovat o vás budou komorníci a služebné přesně tak, jak to znáte ze starých filmů pro pamětníky. Pro autentickou atmosféru nejsou vybaveny televizory, lze je ovšem možno na vyžádání zapůjčit v omezeném množství.

K tomu, abyste se cítili pohodlně, nabízí prvorepublikový letohrádek celou řadu služeb. Interiér je doplněn stylovou restaurací s dobovou obsluhou. Recepty vychází z tradičních dobových kuchařek a suroviny, ze kterých pokrmy vycházejí, jsou z vlastních zdrojů a blízkého okolí.

1. místo
2. místo
3. místo

Stezka podél Lužnice

www.stezkapodelluznice.cz

Projekt moderní dálkové pěší turistické trasy „Stezka podél Lužnice nás spojuje“ vznikl jako výsledek česko-rakouské spolupráce.

Trasa je dlouhá 230 km, vede podél řeky Lužnice od pramene u rakouské obce Karlstift přes města Weitra, Gmünd a Litschau, překročí hranice do České republiky u Chlumu u Třeboně, na Třeboňsku se rozdělí na dvě větve (podél Staré řeky a podél Nové řeky), které se opět spojí ve Veselí nad Lužnicí. Ze Soběslavi trasa odbočuje na výhledový bod Choustník a vrací se k řece v Sezimově Ústí, aby přes Tábor a Bechyni došla až k ústí Lužnice do Vltavy. Stezka má velmi dobrou infrastrukturu v oblasti ubytování, stravování a veřejné dopravy.

Vysoká zajímavost trasy je dána počtem téměř tisíce zajímavých míst nacházejících se v pruhu širokém 4-5 km podél ní.

1. místo
2. místo
3. místo

Singltrek pod Smrkem

www.singltrekpodsmrkem.cz

Singltrek pod Smrkem je první a nejrozsáhlejší síť jednostopých stezek pro terénní cyklistiku v České republice. Dnes již proslavené stezky jsou situovány ve Frýdlantském výběžku, do masivu Smrku v severní části Jizerských hor v blízkosti obcí Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda. Stezky vznikly investicí Lesů ČR, s.p. za spolupráce s místními obcemi a experty. Jedná se o jeden z nejúspěšnějších projektů v strukturálně postiženém regionu, který do něj spolu s přibližně 50 tisíci návštěvníky z celého světa ročně přinesl rozvoj měkkého cestovního ruchu.

Singltrek pod Smrkem sestává z přibližně 60 km speciálně pro jízdu na horském kole navržených stezek ve standardu Singltrek®, které jsou orientovány do několika okruhů a jsou propojeny dalšími přilbližně 20 km lesních komunikací. Singltrek pod Smrkem je určen jezdcům na horských kolech všech úrovní technické i fyzické zdatnosti, od malých dětí s rodiči až po zkušené terénní cyklisty. Stezky mají čtyři úrovně obtížnosti, náročnost si navíc každý může sám regulovat rychlostí své jízdy.

Stezky Singltreku pod Smrkem jsou známé svými dlouhými zábavnými houpavými sjezdy po úbočích zalesněných svahů hory Smrk. Za svou přibližně desetiletou historii získaly uznání mezi terénními cyklisty i odborníky. Singltrek pod Smrkem se v roce 2011 stal první evropskou destinací stezek, která získala prestižní klasifikaci IMBA Ride Centre. V roce 2017 jej Red Bull uvedl jako jedno 7 nejlepších neokoukaných míst pro MTB na světě.

1. místo
2. místo
3. místo

Cyklostezka Ohře

www.cykloohre.cz

Páteřní cyklistická cesta, která lemuje řeku Ohři, začíná na česko-německé hranici u Chebu, kde navazuje na cyklostezku z Waldsassenu. Končí tam, kde svou pouť končí i řeka Ohře - v Litoměřicích u Labe. Měří celkem asi 230 kilometrů a nabízí množství odboček a turistických zajímavostí.

Cyklostezka v Karlovarském kraji protíná čtyři regiony – Chebsko, Sokolovsko, Karlovarsko a Ostrovsko s délkou trasy 102 kilometrů. Stejný počet regionů – Kadaňsko, Žatecko, Lounsko a Litoměřicko je i v Ústeckém kraji a délka činí asi 130 km. Velká část trasy je vedena po asfaltu a po úsecích bez automobilové dopravy, ale na své si přijdou i milovníci nezpevněných úseků nebo polních a lesních tras.

1. místo
2. místo
3. místo

Stezka korunami stromů Krkonoše

www.stezkakrkonose.cz

Stezka korunami stromů se nachází v srdci majestátních lesů Krkonošského národního parku.Ukážeme vám, v čem je příroda Krkonoš jedinečná. Společně s námi poznáte zdejší krásné lesy doslova od kořenů až po jejich koruny. Stanete se součástí lesního života a poznáte řadu živočichů i rostlin, které nenajdete nikde jinde.

Trasa o délce více jak 1500 m vás provede druhově pestrým lesem, čekají vás četná překvapení a poučení. Zcela vás uchvátí výhled ze 45 metrů vysoké věže, díky kterému budete mít nadosah ruky lesní mohykány, z nichž některé jsou staré přes 150 let. Zavítáte i do unikátního naučného centra, které se nachází v podzemí dřevěné rozhledny a představuje spletitý kořenový systém stromů.

Pokud dáváte přednost samostudiu, jistě využijete velké množství infotabulek, které můžete nerušeně studovat na třech zastaveních, nacházejících se na horizontálním chodníku.

Potěšíme vás výtečným občerstvením, vycházejícím ze specifik místní kuchyně. Myslíme na řidiče, seniory, nejmenší návštěvníky Krkonoš i školky a školy. Pro skupiny se nabízí i možnost průvodce – pracovníka Krkonošského národního parku.

1. místo
2. místo
3. místo

Nový Jarošovský pivovar

www.jarosovskypivovar.cz

Nová etapa historie vaření piva v Jarošově začala v roce 2015, kdy vznikla akciová společnost Jarošovský pivovar. Protože nebylo možné obnovit výrobu v bývalém areálu, odkoupila akciová společnost budovu v Pivovarské ulici, kde dříve firma TON vyráběla dětské skládací stoličky.

Oficiálně byla obnovena výroba piva v Jarošově 8. 2. 2017, kdy byla uvařena první várka Jarošovského Ležáku. Vrchním sládkem se stal Jan Vasil a jako poradce při vymýšlení receptur působil Josef Brauner, poslední jarošovský sládek. Současným vrchním sládkem Jarošovského pivovaru je Milan Esender.

Roční produkce dosáhla během celého prvního roku 2 200 hl piva, přičemž současná maximální kapacita se může dostat až na 5 000 hl piva za rok. Základ tvoří čtyři druhy – Jarošovská Desítka, Jarošovský Jura (11%), Jarošovský ležák (12%) a Jarošovský Šohaj (14%). Další piva jsou sezónní: 16% Rochus, jímž se hlásí k tradici jarošovských piv, IPA (15%), které vzniklo v říjnu 2017 k příležitosti Slováckého Oktoberfestu, Jarošovská adventní 14% s přídavkem pravého včelího medu nebo tmavý valentýnský speciál 13%. Zatím posledním přírůstkem je první místní filtrované pivo Jarošovský Jan 12%, uvařené u příležitosti 120. výročí narození nejslavnějšího uherskohradišťského rodáka Jana Antonína Bati.

Úspěch nový pivovar slaví nejen svým pivem – v roce 2018 byl oceněn Českou a moravskou pivní korunou, ale i etiketami, které navrhla zlínská agentura Little Greta. Vycházejí z folklorních motivů a jejich design byl v roce 2017 oceněn na prestižní soutěži World Beer Awards.!

1. místo
2. místo
3. místo

Pustevny – horní stanice lanovky

www.pustevny.cz/horni-stanice

Nová stanice stojí na místě původní budovy, která musela být díky svému špatnému stavu v roce 2016 stržena. Jako horní stanice lanové dráhy z Trojanovic na Pustevny stará budova sloužila už od v roku 1937. Dříve její součástí bývalo i vratné kolo a časem se k ní přistavovaly další části, vznikla půjčovna lyží, bufet či WC. Díky „nalepování“ nových častí konstrukce budovy již nevyhovovala dalšímu užívání.

Nová stanice, která byla otevřena 1.srpna 2017 je moderní stavbou z kamene, dřeva a skla. Je dílem kopřivnického architekta Kamila Mrvy, který již léta spolupracuje s obcí Trojanovice a podílí se na podobě projektu Radegastových Beskyd. Celá budova byla navržena v souladu s okolní přírodou tak, aby na Pustevny dobře zapadla.

Součástí horní stanice je dnes samoobslužná restaurace s kavárnou, obchůdek se suvenýry a pokladna pro lanovku, WC či zázemí pro půjčovnu koloběžek/lyží.

Díky velkým proskleným oknům se turistům z restaurace nabízí překrásný výhled na celé panorama Beskyd, údolí Frenštátu pod Radhoštěm, vrchol Javorníku či hřeben Radhoště. V létě si mohou návštěvníci užít také venkovní posezení na terase.

Hlasování ukončeno. Děkujeme všem hlasujícím!

Které místo v Česku máte nejradši?

Hlavní cena soutěže:

ČS 100