Mystické baroko

Mezi cisterciáky a jezuity

Délka
4 km
Časová náročnost
1 den
Kutná Hora

Mezi cisterciáky a jezuity

Vydejte se spolu s námi na cestu ze Sedlce, středověkého sídla cisterciáckého řádu k mohutné barokní koleji kutnohorských jezuitů a seznamte se se slavnou i méně slavnou minulostí města a hlavně jeho živou současností.

Doporučujeme

    • katedrála Nanebevzetí Panny Marie představuje první velkou realizaci architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela
    • bohatě zdobená kostnice v Sedlci nemá obdoby u nás ani ve světě
    • bývalá jezuitská kolej je dnes sídlem jedné z nejzajímavějších českých mimopražských galerií
Start

Jak se dostat do výchozího bodu

Do Kutné Hory se nejlépe dostanete vlakem, na hlavním nádraží staví rychlíky na trati Praha–Brno. Do Sedlce, kde náš výlet začíná, se dá z hlavního nádraží dojít pěšky (1 km po červené turistické značce). Pokud do Kutné Hory přijdete autem, lze zaparkovat přímo před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Ladislav Renner

Chrámová pokladnice ukrývá jeden z nevzácnějších klenotů střední Evropy – originál tzv. sedlecké monstrance, podle posledních poznatků vůbec nejstarší dochované gotické monstrance na světě. Podobných předmětů používaných k uchování hostie se na světě dochovalo jen deset, takže při návštěvě byste si tento skvost neměli nechat ujít.

1. Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jeden z klenotů českého stavitelství zapsaný roku 1995 na prestižní seznam UNESCO. Původní gotický chrám cisterciáckého kláštera představoval vůbec nejnáročnější projekt přelomu 13. a 14. století v českých zemích. Nádhernou katedrálu však roku 1421 vyplenili husité a poté zůstala dlouhá staletí v rozvalinách. Nový život jí na počátku 18. století vdechl geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel, pro něhož šlo v jeho 22 letech o první významnou realizaci. Santini citlivě navázal na své gotické předchůdce a uchoval původní atmosféru chrámu. Zároveň jej však obohatil o řadu moderních prvků – a vytvořil tak styl, pro který se vžilo označení barokní gotika.

Otevírací doba

Denně mimo Štědrý den, Velký pátek a Bílou sobotu
Duben–říjen: Po–So 9:00–17:00, Ne 11:00–17:00
Listopad–březen: Po–So 10:00–16:00, Ne 11:00–16:00
http://www.ossuary.eu/…cz/katedrala

Kostnice CzT

Otevírací doba

Denně mimo Štědrý den
Listopad–únor: denně 9:00–16:00
Duben–září: Po–So 8:00–18:00, Ne 9:00–18:00
Říjen a březen: denně 9:00–17:00
 http://www.ossuary.eu

500 m

2. Kostnice Sedlec

Hřbitovní kostelík byl jako součást areálu cisterciáckého kláštera vystavěn už ve 14. století. Pozoruhodné bylo, že už tehdy měl po vzoru sakrálních staveb známých z Jeruzaléma dvě nad sebou umístěné kaple. Zatímco horní se používala při posledních rozloučeních se zemřelými, spodní už od 16. století sloužila k ukládání kostí. Na počátku 18. století provedl zásadní úpravy kostela Jan Blažej Santini-Aichel – a právě on je považován za autora myšlenky nechat spodní kapli vyzdobit lidskými kostmi. Ty v duchu barokního chápání smrti symbolizovaly na jedné straně konečnost pozemského života, na straně druhé však zároveň vystihovaly víru v existenci života posmrtného. Původní barokní výzdobu v roce 1870 výrazně doplnil truhlář František Rint. Podivuhodné umělecké dílo nemá ve světě obdoby a právem patří mezi nejvyhledávanější české památky.

Přesun do Kutné Hory

Ze Sedlce do centra Kutné Hory se nejpohodlněji přesunete vlakem (Kutná Hora-Sedlec > Kutná Hora-město). Pokud máte čas, můžete se vydat pěšky podél potoka Vrchlice po cestě, která kopíruje starou spojnici mezi cisterciáckým a jezuitským klášterem, po níž v období baroka putovala četná procesí.

400 m

3. Kostel Panny Marie na Náměti

Stavba gotického kostela ze 14. století byla podle historických pramenů financována z výtěžků prodeje stříbrné rudy, která při obchodování na kutnohorském trhu spadla na zem a byla nametena na hromadu. Odtud ostatně pochází i podivné přízvisko „na Náměti“. Ve vztahu k baroku je kostel zajímavý hlavně tím, že zde byl pohřben jeden z největších talentů barokního malířství – Petr Brandl. Mistr šerosvitu a umělec známý po celé střední Evropě v Kutné Hoře strávil poslední roky života. Nutno říct, že nepříliš šťastné. Vzhledem k bouřlivému životu Brandl prohýřil většinu peněz, které si vydělal svými obrazy. K tomu se přidaly nevydařené investice do dolů v Jílovém a právě v Kutné Hoře. Velký malíř tu dožil v chudobě a osamění.

Kostel Panny Marie na NámětiDagmar Veselková

Sankturinovský důmArchiv města Kutná Hora

400 m

4. Sankturinovský dům

V jednom z nejstarších domů ve městě kdysi probíhalo čištění vytěžené stříbrné rudy od příměsí. Svou dnešní barokní podobu získal na konci 18. století, kdy musel být po rozsáhlém požáru centra města výrazně přestavěn. Vedle informačního centra v něm najdete také jedinečné Muzeum alchymie, jež vás zavede do časů, kdy v tajných kutnohorských dílnách pátrali věhlasní učenci po magickém kameni mudrců.

200 m

5. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Vedle jezuitů byl v době baroka do Kutné Hory povolán i ženský řád sv. Voršily. Jednání o stavbě jeho nového kláštera se nicméně protahovala, a když voršilky konečně získaly pozemek i ambiciózní projekt od věhlasného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, změnila se společenská atmosféra. Ač nedokončený, působí bývalý konvent monumentálním dojmem a určitě stojí za návštěvu. Dens v bývalém klášteře sídlí gymnázium a archiv, nahlédnout však můžete do novobarokního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně z druhé poloviny 19. století.

Kostel Nejsvětějšího Srdce PáněArchiv města Kutná Hora

Mariánský morový sloupArchiv města Kutná Hora

400 m

6. Mariánský morový sloup

Mistrovské dílo sochaře Františka Bauguta vzniklo v reakci na ničivou morovou epidemii, jejímž následkem na počátku 18. století zemřelo v Kutné Hoře více než šest tisíc lidí. Pozoruhodné je, že vedle svatých jej zdobí také postavy pracujících havířů.

200 m

7. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Na rozdíl od jiných měst v Kutné Hoře nevzniklo mnoho nových barokních kostelů. Tedy lépe řečeno – vyrostl tu jen jeden. O jeho stavbu se mezi lety 1734 a 1752 postaral architekt František Maxmilián Kaňka, proslavený svými barokními úpravami pražských paláců a zahrad. Po desetiletí trvající rekonstrukci v něm znovu můžete obdivovat díla předních umělců pozdního baroka – nádhernou výmalbu Františka Xavera Palka a sochy Ignáce Františka Platzera.

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Jezuitská kolejMichal Vitásek

Chcete-li si užít jeden z nejkrásnějších výhledů na Kutnou Horu, vystoupejte na jižní věže Jezuitské koleje. Po vstupenkách se ptejte na pokladně galerie.

400 m

8. Jezuitská kolej

Jedna z dominant města, která měla nejen poskytnout zázemí mocnému jezuitskému řádu, ale také symbolicky definovat jejich roli a postavení ve městě. Proto nechal původem italský architekt Giovanni Domenico Orsi zcela zbourat původní gotické domy a záměrně novou kolej umístit proti duchu dosavadní zástavby. Nadvládu jezuitů a nový řád, jejž vnášeli do města, měla vedle vyvýšené polohy symbolizovat i blízkost jejich sídla chrámu sv. Barbory, jemuž příslušníci řádu vdechli nový duchovní život. Terasu koleje nechali jezuité na počátku 18. století vyzdobit souborem 12 soch svatých, jejichž autorem je František Baugut. Na konci 18. století byla však kolej zrušena a přestala sloužit původnímu účelu. V současné době sídlí v budově Galerie Středočeského kraje, jež vedle bohaté stálé expozice nabízí řadu výstav zaměřených hlavně na moderní umění.

Otevírací doba galerie

Út–Ne 10:00–18:.00

Chystáte se poznat Kutná Hora? Objevte příběhy v této lokalitě.

Vyhledání vlakového spojení

Vyhledání cesty autem


Ubytování

Tip na restauraci

Regionální produkty

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím