Litoměřice jsou od Prahy vzdáleny 69 kilometrů, cesta zabere přibližně 45 minut. Itinerář je určen pro přesuny autem.

Putování za historickými krásami severozápadních Čech začneme ve městě Litoměřice, které počtem památek určitě patří k nejvýznamnějším v kraji. Není divu, že Karel IV. se o toto město zajímal, Litoměřice jsou dávným centrem vinařství. Právě vinařská tradice souvisí s naší první zastávkou na Litoměřickém hradě, kde najdete interaktivní expozici českého vinařství. Bývalý gotický hrad se nachází přímo uprostřed historického jádra města. Stavba pochází ze 14. století, nedávno ale prošla zásadní rekonstrukcí. Zdejší sklepy jsou jako dělané pro archivaci vín. Naše další zastávka se nachází pod povrchem, v jednom z nejrozsáhlejších sklepení v České republice. Ve středověku měřilo až několik kilometrů a dnes je zpřístupněna 366 metrů dlouhá trasa, ve které je umístěno lapidárium Oblastního vlastivědného muzea v Litoměřicích. Z podzemí zamiřme k další významné sakrální stavbě, ke kostelu Všech svatých. Zde se nachází nejstarší dochované části zdiva v Litoměřicích, pocházející z 13. století, úchvatná je i 54 metrů vysoká gotická věž. Na úpravách kostela se během staletí střídali nejvýznamnější stavitelé a umělci své doby. A kolem roku 1350 v těchto zdech kázal Konrád Waldhauser, předchůdce reformátora Jana Husa, který byl později povolán Karlem IV. do Prahy.

Od kostela se přesuneme na unikátní městské opevnění neboli parkány. Tento gotický systém hradeb vznikal dlouhá desetiletí, místy je hradba až 10 metrů vysoká a 2 metry silná. Dnešní obvod hradeb je dlouhý asi 1800 metrů a nachází se v něm hned několik bran a věží, které stojí za prohlídku. Přímo na parkánech stojí socha jednoho z nejslavnějších českých básníků a představitele vrcholného romantismu Karla Hynka Máchy, který v Litoměřicích nějaký čas žil, pracoval a také zde v roce 1836 zemřel. Socha na nároží divadla byla vztyčena roku 1936 při příležitosti stoletého výročí básníkovy smrti.

Na závěr návštěvy města si prohlédněte významné duchovní místo Dómský pahorek. Od 10. století tu stávalo hradiště, později zde vyrostl rybářský kostel sv. Jiří. I ten byl roku 1876 zbourán a vznikl zde uzavřený církevní areál, ve kterém se dnes nachází katedrála sv. Štěpána, biskupská rezidence nebo kapitulní konzistoř. Při návštěvě katedrály se podívejte na kostelní věž. Ta byla zpřístupněna až v roce 2010 a z výšky více než 50 metrů je z ní nádherný výhled na Litoměřice a okolí. Po prohlídce města si dopřejte dobré jídlo a pití v některé z místních restaurací.

Cestou z Litoměřic do Kadaně můžete udělat krátkou zastávku v Lounech, které Karel IV. zahrnul mezi tzv. nezcizitelná města. Prohlédněte si místní architektonickou chloubu – kostel sv. Mikuláše. Z ochozu věže tohoto vrcholného díla české pozdní gotiky ve výšce 60 metrů je úchvatný výhled na celé město a při jasném počasí i na překrásné České středohoří. Cesta vás povede i přes další město, které Karel IV. obdařil řadou privilegií. Žatec je městem chmele, s krásnými renesančními domy v centru a turistickým areálem Chrámu chmele a piva.

Vaše poslední zastávka při putování po stopách Karla IV. leží asi 30 kilometrů od hranic s Německem. Kadaň a její okolí vděčí Karlu IV. za výrazný rozmach poté, kdy ji král a císař povýšil na královské město. Právě polodrahokamy z okolí Kadaně a nedalekého Klášterce nad Ohří nechal Karel IV. zdobit kaple na Karlštejně i kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze. Nejprve se porozhlédneme po Kadaňském hradě. Karel IV. zde pobýval při svých dvou návštěvách města v letech 1367 a 1374, kdy s ním cestoval i jeho syn Václav IV. V 16. století se hrad dočkal množství architektonických úprav ve stylu pozdně gotickém a renesančním, po třicetileté válce byl takřka srovnán se zemí, dnes v jeho zrekonstruovaných prostorách sídlí mimo jiné kulturní instituce města jako knihovna, muzeum nebo galerie. Z hradu se blíže podívejte na městské opevnění postavené poté, kdy byla Kadani udělena privilegia královského města. Původní hradby byly neobvykle silné, dodnes se dochovalo pouze několik částí. Z hradeb se vydáte do Katovy uličky. Ta sloužila původně jako odpadní stoka odvádějící přebytečnou vodu při povodních, ale i jako rychlá spojnice centra a hradebního parkánu během obrany města. Podle pověsti je v uličce zazděna jeptiška, která zde straší společně s posledním kadaňským katem. Nejužší ulice v České republice je v nejtěsnějším místě široká pouze 66,1 cm. Projděte uličkou na náměstí k budově radnice. Zaujme vás barokní fasáda, gotický klenutý prostor, v kterém sídlí galerie Josefa Lieslera, a hlavně více než padesát metrů vysoká gotická věž. Na závěr kadaňského putování se podél řeky Ohře vydejte odpočinout si do zahrad františkánského kláštera Čtrnácti svatých pomocníků s vinicí a starou chmelnicí, francouzskou zahradou a klášterní faunou. Dvě venkovní pódia hostí v zahradách během sezóny častá kulturní vystoupení. Zahrady jsou otevřené do 16 hodin.