0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Hradecko

Město jako pevnost

Město jako pevnost

Letmý pohled na mapu centra Hradce Králové odhaluje nezvykle uspořádanou síť ulic, svědčící o pečlivém plánování. Při troše představivosti z ní vykoukne půdorys hvězdicovité pevnosti s osmi bastiony – velmi podobný třeba nedalekému Josefovu nebo nizozemskému Naardenu, který známe z dvousetkorunových bankovek.

Pozůstatky velkého projektu, při němž se strategicky položené město proměnilo v pevnost, jsou v ulicích Hradce patrné dodnes. Důmyslný obranný systém však paradoxně nikdy nezažil bojovou akci. Dokonce ani osudového roku 1866, kdy se sotva pár kilometrů od městských bran odehrála největší bitva století.

K vybudování spolehlivé obrany města měli rakouští císaři dobrý důvod. Od doby nástupu Marie Terezie se stupňoval tlak sousedních Prusů, kterým se Hradec podařilo během pár let hned třikrát dobýt. V roce 1766 tak začala stavba, jejíž rozměry si dnes jen těžko dokážeme představit. Za oběť jí padla dvě předměstí i nedaleký kopec Rožmberk, který byl rozebrán na stavební materiál. Ustoupit musela i řada domů uvnitř nových hradeb a obě řeky protékající městem změnily svá řečiště. Nejvyšší cihlové zdi, jejichž korunu mohly osadit přes dvě stovky děl, dosahovaly výšky přes sedm metrů a dokonale odrazovaly kohokoli, kdo se ke městu přiblížil.

Roku 1766 došlo v Hradci Králové k rozsáhlým stavebním úpravám, které měly za cíl jediné – ochránit město před nájezdy pruských vojsk. Obětí přestavby se stal nedaleký kopec Rožmberk, mnoho domů i celá předměstí, obě řeky protékající městem musely změnit svá řečiště. Hradby ale město nikdy vojensky nevyužilo a necelých sto let po jejich dokončení začaly postupně mizet.

Roku 1766 došlo v Hradci Králové k rozsáhlým stavebním úpravám, které měly za cíl jediné – ochránit město před nájezdy pruských vojsk. Obětí přestavby se stal nedaleký kopec Rožmberk, mnoho domů i celá předměstí, obě řeky protékající městem musely změnit svá řečiště. Hradby ale město nikdy vojensky nevyužilo a necelých sto let po jejich dokončení začaly postupně mizet.

Kvalitou městského opevnění se krátce po jeho dokončení mohla s Hradcem srovnávat jedině Olomouc. Ani ne za sto let ale vojenská obrana ztratila svůj smysl a hradby začaly postupně mizet. Pevnostní epizoda nicméně měla pro urbanistický vývoj města důležitý význam. Přísný dohled nad jeho dalším rozvojem totiž umožnil vznik mimořádných modernistických staveb, jež vysloužily Hradci přízvisko „salón republiky“. Stopy někdejších bastionů jsou dodnes patrné třeba v Šimkových sadech, ale i na několika dalších místech, kterými vás provede naučný vycházkový okruh městem s názvem Pevnost. Odhalování téměř zaniklé tváře Hradce se místy mění v detektivní pátrání, při němž budete překvapeni, kolik dodnes dochovaných staveb v souvislostí s pevností vzniklo.

Nejpatrnější pozůstatky městského opevnění jsou v Šimkových sadech, severně od centra. Vycházkový okruh Pevnost vám ale odhalí i mnoho jiných zajímavých míst, která v souvislosti s budováním pevnosti ve městě vznikla. | © René Volfík

Nejpatrnější pozůstatky městského opevnění jsou v Šimkových sadech, severně od centra. Vycházkový okruh Pevnost vám ale odhalí i mnoho jiných zajímavých míst, která v souvislosti s budováním pevnosti ve městě vznikla. | © René Volfík

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím