0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Střední Čechy – jih

Říční lázně a skokanský můstek

Říční lázně a skokanský můstek

Není to až tak dávno, kdy Vltava, Sázava a Berounka byly nespoutanými řekami a okolní krajina připomínala kanadskou divočinu. Tedy alespoň ve fantaziích trampů, kteří před takřka sto lety objevili místa kolem Svatojánských proudů a Zlaté řeky, jak přezdívali Sázavě, a položili zde základ tradice milovníků táborových ohňů, která přetrvává v mnoha českých srdcích a stala se neoddělitelnou součástí našeho kulturního bohatství.

Lesy středních Čech ukrývají nejvíc rekreačních chat v celé republice. Na letní byt sem jezdívala pražská smetánka za první republiky, do zelených lesů a za modrou oblohou utíkali lidé před normalizační šedí a krásně se tu dá ztratit na den, dva, nebo celý týden i dnes. Jedním z míst, kam stojí za to vyrazit za pravým českým wellness s nostalgickou příchutí, kde se léčí nejen tělo, ale hlavně duše, je malý jez u soutoku řeky Sázavy a potoka Mnichovka pod Zlenickou hláskou, jinak také říční lázně Senohraby.

Čas jako by se tu zastavil – opodál vyhrává kapela, pozorujete vodáky plující po Sázavě a na břehu si hrají děti. | © Eva Kořínková

Čas jako by se tu zastavil – opodál vyhrává kapela, pozorujete vodáky plující po Sázavě a na břehu si hrají děti. | © Eva Kořínková

Ocitnete-li se pod zříceninou poprvé, a přesto se nebudete moci zbavit dojmu, že místo důvěrně znáte, zkuste si vybavit pár z notoricky známých Ladových ilustrací – s vodníkem na vrbě, koupajícími se dětmi – a jste doma. Zříceninou na jeho obrazech je právě zlenická Hláska.

Ocitnete-li se pod zříceninou poprvé, a přesto se nebudete moci zbavit dojmu, že místo důvěrně znáte, zkuste si vybavit pár z notoricky známých Ladových ilustrací – s vodníkem na vrbě, koupajícími se dětmi – a jste doma. Zříceninou na jeho obrazech je právě zlenická Hláska.

Koupadlo tu prý bývalo již ve středověku, ale velké říční lázně se začaly budovat až v roce 1906 a největší rozkvět zažily ve třicátých letech, kdy tu byl zřízen přívoz. Ten tu ostatně najdete i dnes, takže se můžete nechat převézt od výletní restaurace k „baštírně“ na loučce s převlékacími kabinkami. Plovárna byla oblíbeným místem úniků před tuhou normalizací především v 70. a 80. letech minulého století. Po revoluci místo na dlouho osiřelo a zchátralo. Až spolek s dlouhým názvem „Občanské sdružení pro obnovu provozu senohrabské plovárny a zachování přívozu“ začal s jeho záchranou. A daří se mu. Obzvlášť v létě zde panuje atmosféra jak z jiného světa. Na kryté terase vyhrává kapela, u okýnka vám prodají buřta, kterého si sami opečete u stále plápolajícího ohně. V družném hovoru se tu zastavují pěší výletníci, kteří přijeli vlakem na nedaleké nádraží, vodáci a cyklisté. Slunce svítí, šumí jez. Zdá se, že tady k spokojenému životu nechybí skoro nic.

Nostalgickou atmosféru pravého českého retro wellness si zamiluje každý, kdo okusí říční lázně Senohraby. | © Eva Kořínková

Nostalgickou atmosféru pravého českého retro wellness si zamiluje každý, kdo okusí říční lázně Senohraby. | © Eva Kořínková

Přívoz tu funguje již od 30. let 20. století a spojuje výletní restauraci s „baštírnou“ a převlékacími kabinkami na loučce. | © Eva Kořínková

Přívoz tu funguje již od 30. let 20. století a spojuje výletní restauraci s „baštírnou“ a převlékacími kabinkami na loučce. | © Eva Kořínková

Senohrabský skokanský můstek

Když napadne sníh, je okolí Sázavy alespoň na chvíli atraktivní i pro zimní sporty. Běžkaři zde najdou opravdový ráj. Problém je, že sníh tu nebývá často. O to podivnější se zdá příběh senohrabského skokanského můstku. Nápad na jeho postavení měl kdosi z místních v roce 1931. Podle jedné z verzí šlo o marketingový tah majitelů hotýlků a penzionů v okolí, kteří z místních minihor chtěli mít lyžařský ráj, aby přilákali klientelu i v zimě. Pravdou je, že na můstku se v roce 1941 dokonce konalo mistrovství republiky – jeho rekord byl 53 metrů. Další smutnou pravdou je, že v roce 1944 jej členové Hitlerjugend rozebrali a použili jako palivové dříví. Konec můstku je paradoxní, protože za něj může poněkud nečekaně sníh. Toho v březnu roku 1970 napadlo tolik, že se konstrukce nájezdové věže poroučela k zemi a můstek se již nepodařilo nikdy obnovit.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím