0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

Českomoravské pomezí

Váchalův soukromý vesmír

Váchalův soukromý vesmír

Až zastavíte v nenápadné ulici před malým obyčejným domkem, kam vás všichni průvodci pošlou jako za tou nejpodivuhodnější místní památkou, nebude se vám chtít věřit, že jste tu správně. Váš dojem se ale velmi rychle změní poté, co vstoupíte dovnitř. Ocitnete se totiž v nekonečném soukromém vesmíru jednoho z nejpozoruhodnějších českých umělců – Josefa Váchala.

Za nenápadnou fasádou se ukrývá jedna z nejzajímavějších litomyšlských památek. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Za nenápadnou fasádou se ukrývá jedna z nejzajímavějších litomyšlských památek. | z archivu seriálu Lovci zážitků

spustit video
Lovci zážitků

Příběh Portmonea, jak se domu dnes přezdívá, se začal psát roku 1920, kdy si amatérský tiskař a milovník umění Josef Portman pozval do města svého přítele malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala, aby vyzdobil jeho dům malbami. Sdíleli spolu nejen lásku ke grafice a tisku, ale i zájem o okultní vědy, mystiku, theosofii a východní filozofie. Váchal žádosti s potěšením vyhověl a začal dům svého přítele postupně proměňovat nástěnnými malbami a dřevořezbami v originální umělecké dílo – krajinu obydlenou ďábly, skřety a duchy.

V jedné bizarní galerii se zde prolínají klasická křesťanská témata s hinduistickou bhagavadgítou a jinými orientálními výjevy. Umělec tu v jednom velmi složitém díle zašifroval celý zvláštní svět své fantazie. Vnitřní logiku dokážou dešifrovat jen opravdoví znalci, ostatním nezbývá než žasnout nad silou umělcovy imaginace a nechat se pohltit jeho působivou vizí. Jakkoli si oba muži zpočátku rozuměli, o sedm let později jejich přátelství ze dne na den skončilo. Mohla za to další z Váchalových múz. Ve svém Krvavém románu si totiž dovolil proměnit svého přítele v lakotného hraběte Portmona. To ješitný sběratel neunesl a po další roztržce se s umělcem nadobro rozešel. Tajemné Portmoneum ale dodnes připomíná jejich zvláštní přátelství.

„Je to město neobyčejně kulturní a lázeňské (…). Bohužel tamnější lázně vyhledávány jsou jen domorodci a také vodu nikdo tam nepije. Daleko lepší nápoj šenkuje tam ve sklípku otec Polard a také v uherské vinárně se příležitostně různí mazavkové sejdou. Kromě těchto dvou pamětihodností, zámku, kostelů, sochy jednoho muzikanta a dvou tuctů památníkových desek není v tom celém městě nic pamětihodného.“

(Josef Váchal: Krvavý román, 1924)

Váchal ve svém slavném románu Litomyšl nevykreslil zrovna přívětivě, jeho odkaz tu ale úspěšně žije dál. V roce 1998 vyzdobili studenti zdejší Vyšší odborné školy restaurování a konzervačních technik Váchalovu uličku sgrafitovou výzdobu podle předloh dřevorytových ilustrací z jeho nejznámější knihy.
Mravoučné slogany komentují černobílé výjevy inspirované brakovým písemnictvím 19. století a vzdávají tak svérázný hold tomuto dlouho nedoceňovanému představiteli českého literárního i výtvarného expresionismu. | © sius

Váchal ve svém slavném románu Litomyšl nevykreslil zrovna přívětivě, jeho odkaz tu ale úspěšně žije dál. V roce 1998 vyzdobili studenti zdejší Vyšší odborné školy restaurování a konzervačních technik Váchalovu uličku sgrafitovou výzdobu podle předloh dřevorytových ilustrací z jeho nejznámější knihy. Mravoučné slogany komentují černobílé výjevy inspirované brakovým písemnictvím 19. století a vzdávají tak svérázný hold tomuto dlouho nedoceňovanému představiteli českého literárního i výtvarného expresionismu. | © sius

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím