0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Jižní Čechy

Odvážný stavitel Světa

Odvážný stavitel Světa

Nebyl prvním českým rybníkářem, ale určitě je nejvýznamnějším a nejznámějším. Regent rožmberských panství Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan proslul jako schopný ekonom usilující tvrdě o zvýšení výnosu rožmberského panství, ale hlavně jako odvážný stavitel rybníka Nevděk (Svět). Proto si již za života vysloužil pověst člověka, který se při realizaci svých záměrů neváhá spolčit se samotným ďáblem.

Rybníky na Třeboňsku nahradily koncem 12. století neprostupné močály a vdechly této nehostinné krajině nový život. Nejdřív jich nebylo mnoho, počátkem 16. století je ale propojila takzvaná Zlatá stoka. Důmyslná síť kanálů, přivádějící do rybníků čerstvou vodu z nedaleké Lužnice, znamenala průlom. V čerstvé vodě se kaprům – zdejšímu živému zlatu – dařilo a první velký jihočeský rybníkář Josef Štěpánek Netolický tak započal velký třeboňský rybníkářský boom.

„Kaprů máme dostatek a opět se nám letos velikej počet ryb pro ty kupce nedostane a pro to samý jest slušný, abyste Vaše Milosti některý rybník přidělati poručiti ráčil.“

(Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan)

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan v rybníkářství, přesněji řečeno chovu kaprů, vycítil velkou obchodní příležitost. Pod jeho dohledem dokázali tehdejší dělníci pouze s lopatami a rýči ve velice krátkém čase vybudovat neuvěřitelné vodní stavby. Krčína ovšem také provázela pověst bezohledného stavitele, kterému záleželo mnohem víc na svém díle než na lidech. Jako správce rožmberského majetku byl ale velice úspěšný, a to i přes to, že jeho rybníky nejsou pro chov kaprů z dnešního hlediska příliš vhodné, zejména kvůli přílišné velikosti a hloubce. První výlov rybníka Svět v roce 1574 byl ale znamenitý. Český kapr se vyvážel do celé Evropy a rybníkářství se hned po pivovarnictví stalo druhým nejvýnosnějším hospodářským odvětvím.

spustit video
Lovci zážitků

Rybník vybudovaný Jakubem Krčínem v 70. letech 16. století se původně jmenoval Nevděk. Kvůli jeho výstavbě muselo být totiž zbouráno Svinenské předměstí a na ostrůvku kousek od hráze je dodnes studna, která stávala poblíž starého kostela sv. Alžběty ještě před stavbou rybníka. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Rybník vybudovaný Jakubem Krčínem v 70. letech 16. století se původně jmenoval Nevděk. Kvůli jeho výstavbě muselo být totiž zbouráno Svinenské předměstí a na ostrůvku kousek od hráze je dodnes studna, která stávala poblíž starého kostela sv. Alžběty ještě před stavbou rybníka. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

O místním regentovi se začaly tajemné historky vyprávět už za jeho života. Když potom ke stáru odešel na sedlčanské panství, které dostal od Rožmberků jako vděk za své dílo, po Třeboňsku se začalo vyprávět, že si ho odnesli čerti do pekla pod Rožmberským rybníkem. Dodnes se v jižních Čechách tradují historky o tom, jak se Krčín za bouřlivých nocí prohání po rožmberské hrázi na pekelném vozíku, nebo jak je při velkých mrazech slyšet, kterak ďábel s Krčínem zapřaženým do pluhu přeorává půdu zabranou poddaným pro stavbu rybníka Svět. Teorii, že si Krčína odnesli čerti, dnes podporuje také fakt, že se zatím nepodařilo zjistit, kdy zemřel, a hlavně kde je uloženo jeho tělo. Přestože si náhrobní desku nechal zhotovit sám ještě za svého života – prý se bál, že po jeho smrti už by to nikdo neudělal, výzkum jeho hrobky v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích ukázal, že je prázdná.

Ať je pravda o jeho odchodu ze světa jakákoli, Jakub Krčín po sobě zanechal úctyhodné dílo. Naprosto změnil tvář jihočeské krajiny a významně se podílel na vybudování unikátního vodního systému, který přispěl k zapsání třeboňského kraje do seznamu biosférických rezervací – velkoplošně chráněných území, vyhlášených v rámci mezinárodního programu UNESCO. V krajině, kde se zbytky lužních lesů střídají s rozsáhlými lesními porosty a přechodovými rašeliništi jsou rozesety desítky vodních ploch, jejichž hladiny z některých míst vypadají jako moře táhnoucí se donekonečna za horizont. Všichni také asi dobře vědí, že Třeboňsko je ideální kraj pro všechny „líné“ cyklisty. Takřka dokonalou rovinu se spoustou cyklostezek je nejlepší vychutnat si na jaře, a vyhnout se tak hlavnímu náporu prázdninových výletníků.

© Yan Plíhal

© Yan Plíhal

© Yan Plíhal

© Yan Plíhal

© Yan Plíhal

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím