0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

hradiště ve Stradonicích | © Eva Kořínková

Střední Čechy – západ

Sídlo keltských obchodníků

Sídlo keltských obchodníků

Když čeští vědci z 2. lékařské fakulty Univerzity zkoumali v devadesátých letech geny způsobující cystickou fibrózu, přišli na pozoruhodnou věc. V české populaci se velmi často objevovala mutace, která je v Evropě poměrně vzácná a v podobné míře ji najdeme jen mezi Brity, Iry, bretaňskými Francouzi a Rakušany. Důvod? Velká část Čechů nese geny po společném předkovi – bájných Keltech.

19. května roku 1943 byla u Mšeckých Žehrovic, 20 km severně od Nižboru, nalezena kamenná plastika keltské hlavy. Je datována do 3. století př. n. l. a jedná se o velice výjimečný nález keltského umění v celoevropském měřítku. Kopie hlavy z Mšeckých Žehrovic jsou k vidění v expozici Národního muzea v Praze nebo v expozici Keltové na Rakovnicku v muzeu v Novém Strašecí. | archiv muzea Nové Strašecí

19. května roku 1943 byla u Mšeckých Žehrovic, 20 km severně od Nižboru, nalezena kamenná plastika keltské hlavy. Je datována do 3. století př. n. l. a jedná se o velice výjimečný nález keltského umění v celoevropském měřítku. Kopie hlavy z Mšeckých Žehrovic jsou k vidění v expozici Národního muzea v Praze nebo v expozici Keltové na Rakovnicku v muzeu v Novém Strašecí. | archiv muzea Nové Strašecí

Na západ od Prahy lze na pozůstatky keltských dob narazit téměř všude. Vrch Závist u Zbraslavi s akropolí připomíná bohatost jejich duchovního života. Nález kamenné hlavy u Mšeckých Žehrovic, kterou Josef Šlajchrt odvážně uchránil před nacisty a tajně propašoval do Národního muzea, vzbudil celosvětovou senzaci a posunul představy o keltském umění. A nejedno regionální muzeum ve svých sbírkách schraňuje švartnové šperky, jež Keltové vytvářeli z místního černého uhlí.

Keltové se na naše území dostali v 6. století př. n. l. a jejich odkaz rozhodně nepřežívá jen v genech. Po keltském kmeni Bójů pojmenovali Římané dnešní Čechy Boiohaemum (odtud Bohemia), keltského původu jsou názvy řek Labe, Vltava nebo Ohře a kořeny v keltských dobách mají i dušičky, hromnice, dožínky nebo pálení čarodějnic.

Nejznámější keltskou památkou ovšem zůstává hradiště (Keltové jim říkali oppida) ve Stradonicích, jež bylo v době své největší slávy jedním z nejvýznamnějších obchodních center na sever od Alp. K jeho slávě přispěl nález zlatých a stříbrných mincí v roce 1877, po němž vzaly vrcholek útokem stovky kopáčů hledajících v rozvalinách prchavé štěstí. Kromě řady zcizených skvostů mělo jejich řádění za následek nezvratné poškození některých částí hradiště, které bylo i tak na nálezy velmi bohaté. Co pro laiky nemělo valného významu, představovalo nevyčíslitelnou hodnotu pro odborníky. Ze Stradonic pochází neuvěřitelných víc než sto tisíc předmětů, z nichž k nejzajímavějším patří bronzové lékařské nástroje. Obchodní dovednosti Keltů dokládají artefakty dovezené z jižní Evropy či severní Afriky i to, že ve Stradonicích razili vlastní zlaté mince duhovky.

Proč si Keltové pro své sídlo zvolili právě vršek nad Berounkou, pochopíte, když se za jasného dne rozhlédnete z jeho vrcholu do kraje. Z rušné obchodnické křižovatky dnes už sice zůstalo jen pár valů a terénních nerovností, není ale těžké si představit palisádové hradby a stavení uspořádaná do jednotlivých dvorců. S návratem v čase vám pomůže bohatá keltská expozice v zámeckém muzeu v nedalekém Nižboru, kterou doporučujeme před samotným výstupem na oppidum důkladně prostudovat.

Oppidum ve Stradonicích bylo jedním z nejvýznamnějších obchodních center na sever od Alp. Z rušné obchodní křižovatky ale do dnešních dní zůstalo pouze pár valů a terénních nerovností, proto doporučujeme napřed navštívit keltskou expozici v zámeckém muzeu v Nižboru, která dokumentuje více jak sto tisíc nalezených artefaktů, které se podařilo ve Stradonicích najít i přes řádění vandalů. | © Eva Kořínková

Oppidum ve Stradonicích bylo jedním z nejvýznamnějších obchodních center na sever od Alp. Z rušné obchodní křižovatky ale do dnešních dní zůstalo pouze pár valů a terénních nerovností, proto doporučujeme napřed navštívit keltskou expozici v zámeckém muzeu v Nižboru, která dokumentuje více jak sto tisíc nalezených artefaktů, které se podařilo ve Stradonicích najít i přes řádění vandalů. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím