0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Chrudimsko – Hlinecko

Přímo do pece

Přímo do pece

Při cestách podhůřím Železných hor nemůžete minout pozůstatky po kdysi slavné tradici pálení vápna. Žádná z nich vám ale nevezme dech tak jako Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice. Návštěva unikátního závodu, který svým technickým řešením neměl v Evropě obdoby a ve své době fascinoval rakouské úředníky svou pět kilometrů dlouhou lanovkou, představuje nejlepší způsob, jak se s železnohorským vápenictvím blíže seznámit.

Berlova vápenka u Třemošnice je cennou technickou a kulturní památkou, dokládající průmyslovou tradici severní části Železných hor. | © René Volfík

Berlova vápenka u Třemošnice je cennou technickou a kulturní památkou, dokládající průmyslovou tradici severní části Železných hor. | © René Volfík

Při prohlídce vás úzká lávka zavede až přímo do nitra provozu, kde z kamenných kvádrů ještě dýchá někdejší žár. Z průhledu čtrnáctimetrovým komínem vás možná bude jímat závrať, určitě je ale dobré zůstat nohama na zemi. Jedině tak vám totiž neuniknou fascinující detaily, jimiž se závratecký závod může pochlubit. Jedním z nich je téměř dokonale zachovaný výtah, který spojoval pece vápenek a pomáhal dělníkům dostat vozíky se surovým vápnem do výšky. Místní pece se totiž plnily shora, takže jejich obsluha vyžadovala vedle hrubé síly i trochu obratnosti. Dalším objektem byla už zmíněná lanovka, kterou se k pecím dopravovalo vápno z nedalekých Prachovic. Podobně důmyslná stavba v tehdejší monarchii neexistovala. Sloupy lanovky měřily i dvacet metrů a najednou se po ní mohlo pohybovat až devadesát vozíků. Za desetihodinovou směnu tak přepravila kolem sto tun kamene.

Ve své době byla vápenka nejdůmyslnější stavbou tohoto typu v celém Rakousko-Uhersku. | © René Volfík

Ve své době byla vápenka nejdůmyslnější stavbou tohoto typu v celém Rakousko-Uhersku. | © René Volfík

Naprostou technickou raritou byla 5 km dlouhá lanová dráha z nedalekých Prachovic, kde se vápenec těžil. V době výstavby byla nejdelší lanovou dráhou v Čechách a cesta suroviny z Prachovic do Závratce trvala 50 minut. | © René Volfík

Naprostou technickou raritou byla 5 km dlouhá lanová dráha z nedalekých Prachovic, kde se vápenec těžil. V době výstavby byla nejdelší lanovou dráhou v Čechách a cesta suroviny z Prachovic do Závratce trvala 50 minut. | © René Volfík

Jméno dal vápence podnikatel David Berl, který ji krátce po jejím zprovoznění koupil a nechal přestavět do současné podoby. Závod z roku 1880 nepřetržitě fungoval osmdesát let, což z něj podle dostupných pramenů činí vůbec nejdéle fungující šachtovou pec. Dlouho se zdálo, že i Berlovu vápenku potká osud mnoha dalších industriálních památek, její příběh má ale nakonec šťastné finále. V roce 2010, kdy se ji po nákladné rekonstrukci podařilo zpřístupnit veřejnosti, se vápenka probudila ke svému druhému životu a dnes tisícovkám návštěvníků zpřítomňuje průmyslovou minulost zdejšího kraje.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím