0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Chrudimsko – Hlinecko

Zapomenutá tragédie

Zapomenutá tragédie

Ve středu 24. června 1942 ráno vyjela z pardubické služebny gestapa směrem k Ležákům u Chrudimi ozbrojená kolona aut. Krátce po poledni usedlost s pouhými osmi domy a mlýnem obsadilo na pět set příslušníků jednotky SS a protektorátního četnictva, kteří začali shromažďovat místní podél obecní silnice. Chybějící děti přivezla ze škol a od příbuzných speciální eskorta.

Před pátou odvezli Němci čtyřicet sedm vystrašených ležáckých obyvatel do Pardubic. Ještě ten den osmnáct žen a šestnáct mužů zastřelili. Děti putovaly do Prahy a odtud dál do Polska. Jedenáct z nich bylo o den později zplynováno v koncentračním táboře v Chelmnu. Sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy měly štěstí. Nacisti je shledali vhodnými k poněmčení, jako jediné tak vyhlazení Ležáků přežily. Mezi tím byla usedlost vyrabována a vypálena. Poté na místo najela najatá stavební firma z Jičína, jejímž úkolem bylo zahladit veškeré stopy toho, že na místě kdy žili lidé. Čtrnáct dní po tragických událostech ve středočeských Lidicích se Ležáky staly druhou krvavou obětí heydrichiády, druhou obcí, která měla navždy zmizet z mapy.

Na rozdíl od Lidic, které byly demonstrativně zlikvidovány na základě smyšleného obvinění o podpoře Heydrichových atentátníků, lidé v Ležácích skutečně aktivně podporovali v regionu velmi silné odbojové hnutí. Místní organizace Čenda se výrazně zasloužila o úspěch parašutistů z výsadku Silver A, pro něž skrývala tajnou vysílačku Libuše. Právě díky místním se Alfrédu Bartošovi, Josefu Valčíkovi a Jiřímu Potůčkovi podařilo navázat kontakt s dalšími českými odbojáři a úspěšně splnit londýnské rozkazy. Nacistické řádění tak bylo odplatou za českou odvahu.

Na rozdíl od vykonstruovaných obvinění obyvatel středočeských Lidic, Ležáky skutečně aktivně podporovaly odbojové hnutí v regionu a díky nim se atentátníkům na Heydricha podařilo navázat kontakt s dalšími českými odbojáři a úspěšně splnit londýnské rozkazy. Za svoji odvahu ale všichni tvrdě zaplatili. | © René Volfík

Na rozdíl od vykonstruovaných obvinění obyvatel středočeských Lidic, Ležáky skutečně aktivně podporovaly odbojové hnutí v regionu a díky nim se atentátníkům na Heydricha podařilo navázat kontakt s dalšími českými odbojáři a úspěšně splnit londýnské rozkazy. Za svoji odvahu ale všichni tvrdě zaplatili. | © René Volfík

Zatímco osud Lidic už během války a zejména po ní vzbudil celosvětový ohlas a obec byla po válce znovu vybudována, Ležáky upadly v zapomnění. Důvodem bylo i to, že kontakty místních se západními výsadkáři se nehodily režimní propagandě. Dnes je místo někdejší osady přeměněno na pietní území s patrnými půdorysy původních domů a osud Ležáckých se díky aktivitám historiků pomalu opět dostává do obecného povědomí. Navzdory všem historickým peripetiím jsou zdejší příběhy o odvaze, obětech, strachu i smíření dodnes živé.

Pozůstatky osady leží na severním okraji Železných hor a okolím prochází mnoho cyklostezek. | © René Volfík

Pozůstatky osady leží na severním okraji Železných hor a okolím prochází mnoho cyklostezek. | © René Volfík

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím