0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© Jan Miklín, archiv CzechTourism

Pálava a Lednicko-valtický areál

Nejstarší umění Evropy

Nejstarší umění Evropy

Na stránkách lékařské knihy z roku 1669 líčí Jan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu nález mikulovských kameníků, kteří z jeskyně pod vrchem Turold vynesli stehenní kost předpotopního nosorožce nesmírné velikosti. Jde o první dochovanou zmínku o pokladech, které se skrývají pod povrchem Pálavy a svědčí o dávné a bohaté historii zdejšího kraje.

Pro hledače pokladů je Pálava zemí zaslíbenou. O nečekané objevy zde není nouze takřka na každém kroku. Své by o tom mohly vyprávět generace místních usedlíků. Zemědělci při obdělávání polí často nalézali drobné památky na dávnou minulost. Největší překvapení však čekalo jednoho letního dne roku 1925 na tým archeologa Karla Absolona. U obce Dolní Věstonice ve zbytcích ohniště našel drobnou keramickou sošku ženy, která se záhy stala světovou senzací.

Jak se ukázalo při dalším vědeckém bádání, Věstonická venuše je nejstarší keramickou soškou lidské postavy, kterou se kdy podařilo nalézt a patří k nejstarším světovým ukázkám umělecké tvorby tohoto druhu. Společně s dalšími nálezy v okolí ukazuje, že lovci mamutů, usídlení zde v poslední době ledové před zhruba 29 000–25 000 lety, nebyli jen lovci, kteří museli každý den tvrdě bojovat o vlastní přežití, ale již tehdy se upínali k duchovnu a k umělecké tvorbě. Na co dávný umělec myslel a proč sošku vyrobil, se zřejmě nikdy nedozvíme. Dnes je Věstonická venuše ve sbírkách ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů. Její historická hodnota je nevyčíslitelná a patří k nejcennějšímu světovému uměleckému dědictví.

Model ženské postavy z Dolních Věstonic je nejstarší dochovanou keramickou soškou lidské postavy na světě.

Model ženské postavy z Dolních Věstonic je nejstarší dochovanou keramickou soškou lidské postavy na světě.

Zajímavý poklad ukrývá také vrch Turold – nejméně nápadný ze tří mikulovských vrchů. V jeho podzemí se skrývá mimořádně členitý sedmipatrový systém chodeb a dómů o celkové délce 2 800 metrů, který nebyl dosud zcela prozkoumán. Právě zde překvapení horníci v 17. století našli pozůstatky pravěkého tvora a v roce 2003 zde byly nalezeny pozůstatky mamuta a dalších pravěkých zvířat, které můžete i dnes vidět přímo v jeskyni. Při cestě za poklady podzemí vás čeká místo krápníků unikátní „turoldská výzdoba“ – třpytivé krystaly čistého kalcitu, které vyvolávají dojem procházky po dně korálového moře. Při prohlídce postupně projdete Jezerním dómem, Síní konce, Divadelním dómem, Pohádkovou síní, Klenotnicí, Odpočinkovým dómem s jezerem smaragdové vody a dostanete se i do Netopýřího dómu, kde se k zimnímu spánku ukládá dvousetčlenná kolonie v Evropě vzácného netopýra vrápence malého.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím