0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© Ladislav Renner, archiv CzechTourism

Pálava a Lednicko-valtický areál

Kousek Itálie na jihu Moravy

Kousek Itálie na jihu Moravy

Básník Jan Skácel jednou řekl, že Mikulov je v jeho očích kouskem Itálie, z vůle Boží přeneseným na Moravu. Ve starobylém městě, hlavním centru úrodného vinařského kraje, se Svatým kopečkem vypínajícím se nad městem, lze skutečně během tichého letního odpoledne zažít onu poklidnou atmosféru typickou pro jižní kraje. Na první pohled totiž nic nenasvědčuje pohnuté historii města, která se začala psát již v 11. století.

První menší osady vznikly poblíž Jantarové stezky, po které se vydávali římští obchodníci na dobrodružné výpravy za vzácnou pryskyřicí až k dalekému Baltu. Ve středověku dal král Přemysl Otakar I. vybudovat na tomto strategickém místě hrad, který měl chránit hranice Moravy a Rakouska. Ten krátce poté připadl za věrné služby Jindřichu z Liechtensteina a začala se psát slavná historie města. Za vlády Liechtensteinů našla v první polovině 16. století v Mikulově své útočiště sekta novokřtěnců, známá jako Habáni. Jejich řemeslnou zručnost a vinařské schopnosti dnes můžete obdivovat nejen v expozici vinařství na zámku, ale třeba i při návštěvě nedalekých habánských sklepů – největších z vinných sklepů, které na Moravě vybudovali.

Kardinál František Josef Dietrichstein přivezl z italského Loreta do Mikulova zázračnou sošku Černé madony a nechal nad ní vystavět kapli, která ale podlehla ničivému požáru roku 1784. Roku 1845 ji nahradila rodinná hrobka rodu Dietrichsteinů – ta je dodnes jednou z dominant města. | © Jan Miklín, archiv CzechTourism

Kardinál František Josef Dietrichstein přivezl z italského Loreta do Mikulova zázračnou sošku Černé madony a nechal nad ní vystavět kapli, která ale podlehla ničivému požáru roku 1784. Roku 1845 ji nahradila rodinná hrobka rodu Dietrichsteinů – ta je dodnes jednou z dominant města. | © Jan Miklín, archiv CzechTourism

Od roku 1575 vládl mikulovskému panství rod Dietrichsteinů. Nejvýznamnější postavou rodu byl František kardinál Dietrichstein, přezdívaný moravský král, který z Mikulova v nelehkých dobách poznamenaných vleklými boji mezi katolíky a nekatolíky udělal centrum tehdejšího kulturního života a vzdělanosti. Kardinál, úzce spjatý s italským kulturním prostředím té doby, začal s postupnou přestavbou strohé hradní pevnosti na reprezentativní renesanční sídlo, které mělo odpovídat společenskému postavení kardinála. Do města přenesl svou kancelář i celý dvůr, shromáždil zde jednu z největších a nejcennějších knihoven v Evropě a založil první piaristickou kolej mimo Itálii.

Roku 1719 byl mikulovský zámek po ničivém požáru přestavěn v barokním stylu, ale požárům se nevyhnul ani v budoucnu. Poslední ničivý požár zažil Mikulov na konci druhé světové války. V 50. letech byl zámecký areál obnoven ve své barokní podobě a dnes v něm sídlí muzeum mikulovského regionu. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

Roku 1719 byl mikulovský zámek po ničivém požáru přestavěn v barokním stylu, ale požárům se nevyhnul ani v budoucnu. Poslední ničivý požár zažil Mikulov na konci druhé světové války. V 50. letech byl zámecký areál obnoven ve své barokní podobě a dnes v něm sídlí muzeum mikulovského regionu. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

Mikulovský hrad a zámek zažil ve své dlouhé historii období nebývalé slávy, ale i totálního zmaru. Byl mnohokrát dobýván a také několikrát dobyt armádami, které opakovaně táhly zdejším krajem z jednoho velkého světového bojiště na druhé. Podlehl několika požárům, aby vždy znovu povstal jako fénix z popela v nové a ještě velkolepější podobě. V 19. století během napoleonských a prusko-rakouských válek se stal místem zastavení několika největších vojevůdců světové historie, kteří zde dohodli podmínky mírových smluv, jež měnily mapu Evropy na další dlouhá léta.

Po bitvě u Slavkova tu v roce 1805 strávil pár dní císař Napoleon, aby uzavřel mírovou smlouvu s Rakouskem. O půl století později, roku 1866, tu mírové podmínky dojednávali vrcholní představitelé Rakouska a Pruska. Na zámku byl pruský hlavní stan krále Viléma II. a Otto von Bismarcka. Podmínky vyjednané v Mikulově stvrdil tzv. Pražský mír, který ukončil prusko-rakouskou válku.

Po bitvě u Slavkova tu v roce 1805 strávil pár dní císař Napoleon, aby uzavřel mírovou smlouvu s Rakouskem. O půl století později, roku 1866, tu mírové podmínky dojednávali vrcholní představitelé Rakouska a Pruska. Na zámku byl pruský hlavní stan krále Viléma II. a Otto von Bismarcka. Podmínky vyjednané v Mikulově stvrdil tzv. Pražský mír, který ukončil prusko-rakouskou válku.

V Mikulově žila i velmi početná židovská komunita a město bylo svého času také sídlem zemského rabína. Působil tu proslulý Jehuda Löw, podle legendy tvůrce mýtického pražského Golema. Židovské město podlehlo sice před mnoha lety velkému požáru, dodnes však můžete navštívit synagogu nebo se projít po druhém největším židovském hřbitově v České republice. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

V Mikulově žila i velmi početná židovská komunita a město bylo svého času také sídlem zemského rabína. Působil tu proslulý Jehuda Löw, podle legendy tvůrce mýtického pražského Golema. Židovské město podlehlo sice před mnoha lety velkému požáru, dodnes však můžete navštívit synagogu nebo se projít po druhém největším židovském hřbitově v České republice. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím