0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Dreamstime

Střední Morava

Jak se rodila barokní krása

Jak se rodila barokní krása

Patří k dějinným paradoxům, že krása barokní Olomouce se zrodila z velkého utrpení a takřka úplného zničení všeho, co zde kdysi bývalo. O to je však hodnota zdejších památek vyšší. Jsou výrazem odhodlání, nezdolné vůle k životu a duchovní síly.

Když v roce 1650 odcházela po osmi letech z města švédská vojska, zanechala jej v troskách. Ze sedmi set městských domů zůstala obyvatelná zhruba čtvrtina. Z přibližně 30 000 obyvatel zde zůstalo pouhých 1 765. Za tohoto stavu někteří dokonce navrhovali nevzdorovat osudu a proměnit starobylé město na vesnici. Nestalo se tak. Naopak, Olomouc se od roku 1655 postupně proměnila na jednu z nejdokonalejších bastionových pevností v celé habsburské monarchii. Symbolem znovuzrození a jednou z nejkrásnějších památek dnešní Olomouce se stal soubor šesti barokních kašen s figurální výzdobou na antické motivy. Kašny Herkula, Jupitera, Marta a dalších postav doplňuje na Horním náměstí novodobá Ariónova kašna z roku 2002 a fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra na nádvoří novobarokního paláce sv. Sarkandra.

Fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra na nádvoří novobarokního paláce sv. Sarkandra. | © Jan Andreáš, archiv města Olomouc

Fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra na nádvoří novobarokního paláce sv. Sarkandra. | © Jan Andreáš, archiv města Olomouc

Trojice kopulí barokního kostela sv. Michala je jednou z výrazných dominant města, jeho bohatá vnitřní výzdoba je ale neméně působivá. | © Ing. Lubomír Čech, archiv CzechTourism

Trojice kopulí barokního kostela sv. Michala je jednou z výrazných dominant města, jeho bohatá vnitřní výzdoba je ale neméně působivá. | © Ing. Lubomír Čech, archiv CzechTourism

Na počest pověsti o dávném zakladateli města postavili olomoučtí v době baroka také krásnou Caesarovu kašnu. Traduje se, že kolem roku 57 před naším letopočtem do těchto míst dojela skupina římských vojáků v čele s tehdy ještě vojevůdcem Juliem Caesarem. Na návrší nad řekou Moravou, kde byl později postaven olomoucký hrad, zbudovali pevnost zvanou Julimontium, neboli Juliův kopec (z čehož se pak prý vyvinulo jméno Olomouc). Když v roce 2001 probíhal rutinní archeologický průzkum před stavbou komunikace v olomoucké čtvrti Neředín, nikdo nečekal, že archeologové narazí na zbytky římského vojenského tábora a v samotném centru města pak dokonce na úlomky římských cihel a střešních tašek. Teprve po dvou tisícovkách let se tedy ukázalo, že má stará legenda pravdivé jádro.

Morový sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je od roku 2000 zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. Je největším seskupením barokních soch v celé střední Evropě, pro obyvatele města má ale také velice symbolický význam. | © Dreamstime

Morový sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je od roku 2000 zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. Je největším seskupením barokních soch v celé střední Evropě, pro obyvatele města má ale také velice symbolický význam. | © Dreamstime

Asi nejvýznamnějším dílem barokního sochařství v Olomouci je morový sloup, zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO. Se svou výškou přes 32 metrů je největším seskupením barokních soch v celé střední Evropě. Sloup se po svém dokončení stal pro obyvatele města symbolem hrdosti, protože všichni, kdo se na jeho stavbě podíleli, byli občany Olomouce. Jeho vysvěcení se osobně účastnil tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem Lotrinským.

Při obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758 byl sloup několikrát zasažen dělovými koulemi a olomoučtí se tehdy odhodlali jít prosit pruského generála, aby na jejich sloup nestříleli. Generál byl prosbou tak zaskočen, že jim vyhověl a sloup zůstal ušetřen. Nakonec se ubránilo i celé město. Až si budete sloup prohlížet, zkuste na něm najít pozlacenou repliku dělové koule – je to vzpomínka na statečnost obyvatel města.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím