0 1 2 3 4 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Těšínské Slezsko

Legenda o založení Těšína

Legenda o založení Těšína

Historie Českého Těšína se podle staré pověsti začala psát již v roce 810 v místech, kde dnes nad zřídlem stojí krásný litinový altánek. Právě tady se tehdy údajně sešla knížata Boleslav, Lešek a Ciezsek, synové polského krále Leška III., a dala místu jméno Těšín, což mělo vyjadřovat, jak moc je setkání potěšilo.

Možná se pozastavíte nad tím, proč se město, které podle legendy založili synové polského krále, jmenuje Český Těšín. Těšín je totiž zčásti český a zčásti polský, ale tomuto rozdělení předcházel letitý spor. Rozhořel se po založení Československa v roce 1918, kdy zde dokonce došlo k vojenskému střetnutí mezi Čechy a Poláky. O rozdělení města mezi oba státy nakonec rozhodla konference velvyslanců v belgickém městě Spa 28. července 1920. Jenže v roce 1938 Polsko obsadilo východní část československého Těšínska a anektovalo ji. Hranice se do původního stavu vrátily po druhé světové válce, celý spor byl ale ukončen až v roce 1958 uzavřením smlouvy o vzájemných hranicích. Dnes už zde Češi i Poláci vedle sebe žijí ve shodě a i každoroční červnové slavnosti založení města pořádají společně.

Město Těšín je rozděleno na českou a polskou část a mosty přes řeku Olši, která městem protéká a tvoří státní hranici, byly a jsou dodnes nejvýznamnějšími hraničními přechody s Polskem. | © Eva Kořínková

Město Těšín je rozděleno na českou a polskou část a mosty přes řeku Olši, která městem protéká a tvoří státní hranici, byly a jsou dodnes nejvýznamnějšími hraničními přechody s Polskem. | © Eva Kořínková

Český Těšín není zajímavý jen svou historií, ale i památkami. Turisté často směřují k již zmíněnému altánku nad pramenem tří bratří. Za návštěvu stojí také Piastovská věž, která zde zůstala jako jediná ze čtyř věží velkého hradu ze 14. století. Připomíná éru rodu Piastovců, kteří byli se Slezskem spjati od 12. do 17. století. Piastovská věž dnes slouží jako rozhledna a nabízí krásný výhled do kraje.

Má-li Praha své Hradčany a Brno Špilberk, pak hlavní město bývalého Těšínského knížectví, město Těšín, má svůj hrad, jehož pozůstatky se vypínají na Zámeckém vrchu. Do dnešních dnů se dochovala pouze jediná ze čtyř věží, přesto je po staletí symbolem někdejší slávy a moci těšínských knížat. | © Eva Kořínková

Má-li Praha své Hradčany a Brno Špilberk, pak hlavní město bývalého Těšínského knížectví, město Těšín, má svůj hrad, jehož pozůstatky se vypínají na Zámeckém vrchu. Do dnešních dnů se dochovala pouze jediná ze čtyř věží, přesto je po staletí symbolem někdejší slávy a moci těšínských knížat. | © Eva Kořínková

Rozdělení města mezi dva státy v roce 1920 vedlo k úpadku významu města a ke zbrzdění jeho rozvoje. Polský Těšín ztratil důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturních zařízení. To předurčilo českou stranu k dalšími rozvoji především jako strategického železničního uzlu, a toto postavení si drží dodnes. | © Eva Kořínková

Rozdělení města mezi dva státy v roce 1920 vedlo k úpadku významu města a ke zbrzdění jeho rozvoje. Polský Těšín ztratil důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturních zařízení. To předurčilo českou stranu k dalšími rozvoji především jako strategického železničního uzlu, a toto postavení si drží dodnes. | © Eva Kořínková

Neméně zajímavé jsou i židovské památky v Českém Těšíně. Ještě ve 30. letech 20. století patřili židé k nejpočetnější části obyvatel. Památkou na tyto doby je synagoga v ulici Božkova, postavená roku 1928 podle návrhu architekta Eduarda Davida. Další dvě, moderní synagoga v Alšově ulici i v ulici Vrchlického, obě z přelomu 20. a 30. let, byly zničeny nacisty. Jednou z mála dochovaných židovských památek v Českém Těšíně je i třípatrový dům v ulici Odboje s tajemným nápisem M. L. May na fasádě. Dům postavený v eklektickém slohu s maurskými prvky vznikl jako soukromá rezidence Mosese Löbla Maye a později sloužil jako zázemí ortodoxního spolku Šomre šabos.

Výčet zajímavostí Českého Těšína je ale mnohem obsáhlejší. S městem je spojena celá řada jmen známých osobností – narodil se tu například spisovatel Ludvík Aškenazy, herec Jaromír Hanzlík, režisér František Vláčil a po jistou dobu tu žil i písničkář Jaromír Nohavica. Málokteré město se navíc může pochlubit tolika přírodními unikáty. Typickou rostlinou pro tuto oblast je krásný hvězdnatec zubatý, kterému se také říká těšíňanka. Jméno podle města dostala i vyvřelá hornina těšínit, vyskytující se v oblasti Moravskoslezských Beskyd. A mohli bychom pokračovat dál, ale vyjmenovat všechny jedinečnosti Českého Těšína v několika řádcích nelze. Uděláte tedy nejlépe, když se sem vypravíte na výlet.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím