0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

© sius

Orlické hory a Podorlicko

Prodaná Hanička

Prodaná Hanička

Těžko říct, co všechno se honilo hlavou majorovi pěchoty Jaroslavu Mikuláši Novákovi, když se dozvěděl, že Československo demobilizuje a vzdává se Německu bez boje. Ale zkuste se vžít do jeho situace. Major Novák je bývalý legionář, hrdina od Zborova a rozkaz ke složení zbraní ho zastihne jako velitele jedné z největších dělostřeleckých tvrzí, které u nás byly v systému pohraničního opevnění postaveny.

Dělostřelecká pevnost, která své mírumilovné dívčí jméno nese podle nedaleké osady, se skládala ze šesti podzemních objektů propojených stovkami metrů chodeb a sálů. Posádka o síle čtyř set dvaceti šesti mužů zde měla být schopna vydržet bojovat i v případě obklíčení po dobu několika měsíců. Kdyby ovšem byla dokončena.

V roce 1938 byla sice její stavba již hotova, z hlavní výzbroje ale Haničce chyběly zejména tři stomilimetrové houfnice i dělová otočná věž, která se měla stát nejúčinnější zbraní našeho předválečného opevnění. Major Novák, stejně jako celá tehdejší československá armáda, mohl proto jen se skřípěním zubů bezmocně přihlížet, když byla tvrz společně s celým opevněním desátého října stejného roku předána bez boje wehrmachtu. Německá armáda si pak během okupace udělala z objektu cvičný dělostřelecký terč a na železobetonové stavbě si zkoušela účinnost průpalné munice.

Po válce se Hanička stala majetkem československé armády. Ani to ji ale neochránilo před ničivým nájezdem techniky národního podniku Kovošrot, který bez svolení vyraboval pohraniční objekty a odvezl do šrotu pancéřové zvony. Jejich jednorázový odstřel způsobil větší škody než německá armáda za celou dobu války. Armáda pak ztratila o objekty zájem a jiný národní podnik přišel s novým nápadem – využít tvrz jako sklad zeleniny. Později se zde testoval systém spojení pro Pražské metro a v roce 1972 tu Otakar Vávra natočil některé scény filmu Dny zrady. Od roku 1968 se objevují první snahy o zpřístupnění objektu veřejnosti a v roce 1979 začaly první stavební úpravy pod krycím názvem Kahan, kdy se do objektu instalovaly nové technologie a byly upraveny povrchové objekty. V roce 2006 byla tvrz vyhlášena kulturní památkou.

Seznámit se s Haničkou a dalšími vojenskými objekty opevnění z let 1936 až 1938 na hřebenech Orlických hor můžete díky naučné stezce. Během čtrnácti zastavení podél červené turistické značky mezi Panským polem a Anenským vrchem a v prostoru  tvrze Hanička  si uděláte ucelenou představu o promyšleném systému pevnostních staveb, o jejich výzbroji a vybavení, ale také o připravenosti a odhodlání jejich obránců v době před vypuknutím druhé světové války.

© sius

© sius

© sius

© sius

© sius

rozhledna Anenský vrch | © sius

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím