0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

© sius

Orlické hory a Podorlicko

Cukr vykoupený krví

Cukr vykoupený krví

Život na hranici  byl vždy tvrdý a divoký. Na jednu stranu jej formovala překrásná a nespoutaná příroda, na druhou lidská bída, která obzvláště v dobách následujících po válce o rakouské dědictví mnoho místních donutila vydělávat si na živobytí všelijak – třeba pašováním cukerinu. Orlické hory jsou plné veselých, dobrodružných, ale i krvavých historek o pašerácích a jejich pronásledovatelích. Vydejte se s námi po jejich stopách.

Jan Štěpánek, pamětník starých dob a bývalý legendární vůdce javornických pašeráků, který zemřel v roce 1975 ve věku požehnaných devadesáti čtyř let, vzpomíná na pašeráckou historii takto:

„Pašovalo se všecko možny živobyti. Hlauně z Prajska do Čech. Kilo cukru u nás tehdy stálo přes 40 krejcarů, tam 26 krejcarů. Proto tedy stálo zato, přinýst z Prajska kilo cukru, ačkoli to bylo šest hodin cesty.“

(Jan Štěpánek, vůdce javornických pašeráků)

Zboží, které se pašerákům podařilo přenést, se poschovávalo v chalupách a hned druhý den ho vyzvedávali překupníci, aby ho prodali dál. Pašeráci znali dobře svůj kraj a většinou se jim dařilo na ozbrojenou finanční stráž různými způsoby vyzrát. Strážci hranic byli ale zdatnými soupeři, jak potvrzuje sám legendární pašerák ve svých vzpomínkách: „Pašeráctvi bylo nebezpečný. František Dvořák byl zasaženej ze zadu do lokte. Kulka mu vyšla ven u prstu a vochromila mu ruku. Antonin Štěpánek se utopil v Divoký Orlici mezi Orličkama a Bartošovicema. Bratři Hubálkovi se uhnali, dostali souchotiny a umřeli. Slatinu z Klášterce střelil prajskej financ v Meslpleku přímo na mostě. Byl hned mrtvej.“

Dnes je na hranici bezpečno a nemusíte se bát, že by vás tu někdo pronásledoval, překročíte-li ji s tatrankou v kapse. Ve stopách pašeráků se naopak můžete vydat na výlet do míst, která divokost nesou stále i v některých místních názvech. Jde o překrásný a možná i trochu nedoceněný kus naší země. | © sius

Dnes je na hranici bezpečno a nemusíte se bát, že by vás tu někdo pronásledoval, překročíte-li ji s tatrankou v kapse. Ve stopách pašeráků se naopak můžete vydat na výlet do míst, která divokost nesou stále i v některých místních názvech. Jde o překrásný a možná i trochu nedoceněný kus naší země. | © sius

V místech, která nesou poetický název Zemská brána, protíná řeka Divoká Orlice hřbet Orlických hor a vytvořila zde romantické údolí vklíněné mezi skály, odkud se vydává dál do českého vnitrozemí. | © sius

V místech, která nesou poetický název Zemská brána, protíná řeka Divoká Orlice hřbet Orlických hor a vytvořila zde romantické údolí vklíněné mezi skály, odkud se vydává dál do českého vnitrozemí. | © sius

U kamenného mostu přes řeku, na cestě z Českých Petrovic do Bartošovic v Orlických horách, začíná naučná stezka Zemská brána. | © sius

U kamenného mostu přes řeku, na cestě z Českých Petrovic do Bartošovic v Orlických horách, začíná naučná stezka Zemská brána. | © sius

Na pouhých třech kilometrech po modré turistické značce se během dvaadvaceti zastavení naučné stezky seznámíte s místní historií i přírodními zajímavostmi. | © sius

Na pouhých třech kilometrech po modré turistické značce se během dvaadvaceti zastavení naučné stezky seznámíte s místní historií i přírodními zajímavostmi. | © sius

Jedním ze zajímavých míst na stezce je Pašerácká lávka, postavená původně vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů svážejících dřevo z panských lesů. Časem ji ale v nočních hodinách začali používat i pašeráci a v nedalekém mlýně si zřídili nejen svůj úkryt, ale i prodejnu pašovaného zboží. | © sius

Jedním ze zajímavých míst na stezce je Pašerácká lávka, postavená původně vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů svážejících dřevo z panských lesů. Časem ji ale v nočních hodinách začali používat i pašeráci a v nedalekém mlýně si zřídili nejen svůj úkryt, ale i prodejnu pašovaného zboží. | © sius

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím