0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Kroměřížsko

Nejkrásnější zahrada v Česku

Nejkrásnější zahrada v Česku

Asi málokdo by při pohledu na fascinující geometrii kroměřížské Květné zahrady s pečlivě zastřihnutými keři a záhony hrajícími snad celou paletou barev uvěřil, že před pár stoletími se na stejném místě rozprostíraly nevábné bažiny. Géniové architektury, Italové Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla, je dokázali přeměnit na skutečný umělecký skvost, který dnes ve světě nemá srovnání a je právem zařazen na prestižním seznamu památek UNESCO.

Zrod Květné zahrady je dokladem pravdivosti rčení, že vše zlé je i pro něco dobré. Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu ji totiž nechal zbudovat roku 1665 v rámci snahy o opětovné zvelebení města těžce postiženého třicetiletou válkou. | © Eva Kořínková

Zrod Květné zahrady je dokladem pravdivosti rčení, že vše zlé je i pro něco dobré. Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu ji totiž nechal zbudovat roku 1665 v rámci snahy o opětovné zvelebení města těžce postiženého třicetiletou válkou. | © Eva Kořínková

Do podoby Květné zahrady se promítají jak vlivy pozdní renesance, tak nastupujícího baroka a stylu, který známe z francouzského Versailles. Na rozdíl od jiných zahrad však ty kroměřížské neprošly v historii výraznější proměnou – a to z nich činí světový unikát. | © Eva Kořínková

Do podoby Květné zahrady se promítají jak vlivy pozdní renesance, tak nastupujícího baroka a stylu, který známe z francouzského Versailles. Na rozdíl od jiných zahrad však ty kroměřížské neprošly v historii výraznější proměnou – a to z nich činí světový unikát. | © Eva Kořínková

Zahrada je otevřena po celý rok, a i když nejbarevnější je na jaře, užijete si její jedinečnou atmosféru i na podzim či v zimě. Labyrinty, kašny, květinová výzdoba či 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami antických bohů a bájnými postavami tvoří jeden harmonický celek, jemuž dominuje centrální rotunda. | © Eva Kořínková

Zahrada je otevřena po celý rok, a i když nejbarevnější je na jaře, užijete si její jedinečnou atmosféru i na podzim či v zimě. Labyrinty, kašny, květinová výzdoba či 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami antických bohů a bájnými postavami tvoří jeden harmonický celek, jemuž dominuje centrální rotunda. | © Eva Kořínková

Rotunda by určitě neměla ujít vaší pozornosti. V jejím nitru totiž najdete tzv. Foucaultovo kyvadlo, pozoruhodný přístroj, kterým se v polovině 19. století podařilo prokázat rotaci Země kolem své osy. | © Eva Kořínková

Rotunda by určitě neměla ujít vaší pozornosti. V jejím nitru totiž najdete tzv. Foucaultovo kyvadlo, pozoruhodný přístroj, kterým se v polovině 19. století podařilo prokázat rotaci Země kolem své osy. | © Eva Kořínková

Fanoušci spisovatele Umberta Eca slavný experiment znají z jednoho z autorových románů. Foucaultovo kyvadlo, pojmenované po svém autorovi, fyzikovi J. B. Léonu Foucaultovi, je v podstatě závaží zavěšené na dlouhém laně, které zemská rotace uvádí do pohybu. Hrot kyvadla pak jeho dráhu zakresluje do písku. Původní pokus proběhl roku 1851 v pařížském Panteonu a v Kroměříži experiment zopakoval o 55 let později profesor místního gymnázia František Nábělek. Tehdy šlo o první předvedení Foucaultova kyvadla u nás a v rámci komentovaných prohlídek můžete přístroj vidět „v akci“ i dnes. | © Eva Kořínková

Fanoušci spisovatele Umberta Eca slavný experiment znají z jednoho z autorových románů. Foucaultovo kyvadlo, pojmenované po svém autorovi, fyzikovi J. B. Léonu Foucaultovi, je v podstatě závaží zavěšené na dlouhém laně, které zemská rotace uvádí do pohybu. Hrot kyvadla pak jeho dráhu zakresluje do písku. Původní pokus proběhl roku 1851 v pařížském Panteonu a v Kroměříži experiment zopakoval o 55 let později profesor místního gymnázia František Nábělek. Tehdy šlo o první předvedení Foucaultova kyvadla u nás a v rámci komentovaných prohlídek můžete přístroj vidět „v akci“ i dnes. | © Eva Kořínková

Máte-li na poznávání kroměřížských skvostů dostatek času, vydejte se vedle nejslavnější Květné zahrady také do nedaleké Podzámecké zahrady u arcibiskupského zámku. Její dnešní podoba odpovídá výrazné rekonstrukci z 19. století, kdy na ploše 64 hektarů vznikl stylový krajinářský park se spoustou vodních prvků a malebných zákoutí. | © Eva Kořínková

Máte-li na poznávání kroměřížských skvostů dostatek času, vydejte se vedle nejslavnější Květné zahrady také do nedaleké Podzámecké zahrady u arcibiskupského zámku. Její dnešní podoba odpovídá výrazné rekonstrukci z 19. století, kdy na ploše 64 hektarů vznikl stylový krajinářský park se spoustou vodních prvků a malebných zákoutí. | © Eva Kořínková

Pokud byste chtěli nahlédnout také trochu jinou než aristokratickou tvář Kroměříže, zamiřte do expozice v Prusinovského ulici věnované zdejšímu rodákovi, písničkáři Karlu Krylovi. Netradiční průvodce jedinečnou Krylovou tvorbou vznikl teprve nedávno a na rozdíl od jiných podobných muzeí tu nenajdete skleněné vitríny s nudnými artefakty. Jednotlivé části vás naopak vtáhnou do jedinečné atmosféry zpěvákových písní. A tak se postupně ocitnete třeba v rozbořeném kostele evokujícím atmosféru písně Anděl, nebo v roce 1968 s Bratříčku, zavírej vrátka. | © Jitka Slavíčková

Pokud byste chtěli nahlédnout také trochu jinou než aristokratickou tvář Kroměříže, zamiřte do expozice v Prusinovského ulici věnované zdejšímu rodákovi, písničkáři Karlu Krylovi. Netradiční průvodce jedinečnou Krylovou tvorbou vznikl teprve nedávno a na rozdíl od jiných podobných muzeí tu nenajdete skleněné vitríny s nudnými artefakty. Jednotlivé části vás naopak vtáhnou do jedinečné atmosféry zpěvákových písní. A tak se postupně ocitnete třeba v rozbořeném kostele evokujícím atmosféru písně Anděl, nebo v roce 1968 s Bratříčku, zavírej vrátka. | © Jitka Slavíčková

Neméně slavným kroměřížským rodákem se 17.září 1873 stal český malíř a rytec Max Švabinský. Narodil se v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. | © Eva Kořínková

Neméně slavným kroměřížským rodákem se 17.září 1873 stal český malíř a rytec Max Švabinský. Narodil se v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím