0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 další příběhy
v destinaci

© Michal Vitásek, archiv CzechTourism

Praha

Astronomův učeň a tajemná smrt učitele

Astronomův učeň a tajemná smrt učitele

O tom, že Praha ještě nevydala všechna tajemství, svědčí nedávné rozuzlení stovky let starého případu, který podněcoval fantazii spousty lidí a vedl ke vzniku mnoha spekulací. Hlavní postavou příběhu je Tycho de Brahe, považovaný mnohými za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jehož objevy byly překonány až šedesát let po vynálezu dalekohledu.

Na dvoře Rudolfa II. se usídlil poté, co se nepohodl s králem Kristiánem IV. a opustil Dánsko. Ač vědec, v císařových službách působil jako astrolog a traduje se historka, podle níž císaři dokonce předpověděl, že jeho osud je spjat s životem jeho oblíbeného lva. Podle legendy Rudolf skutečně zemřel několik dnů po smrti šelmy. Legendy se však dlouho vyprávěly i o smrti samotného Tycha de Brahe. Údajně měl zemřít na protržení močového měchýře při pozorování zatmění Slunce, podle jiné pověsti byla příčinou smrti přehnaná ostýchavost, která mu zabránila vstát od hostiny dříve než císař. Novější hypotézy pracovaly také s domněnkou, že se sám otrávil, nebo že byl dokonce někým zavražděn. Podle jedné z verzí mohl být jeho vrahem švédský šlechtic jednající na pokyn krále Kristiána IV., podle jiné jeho asistent Johannes Kepler, jenž toužil dostat se k astronomickým záznamům shromažďovaným Brahem po celých čtyřicet let jeho bádání. Mladý Kepler si tak měl tímto krutým způsobem pomoci k další oslnivé kariéře.

V roce 2009 byla po více než 400 letech rozpletena záhada smrti astronoma Tycha de Brahe. | © ČTK

V roce 2009 byla po více než 400 letech rozpletena záhada smrti astronoma Tycha de Brahe. | © ČTK

Čtyři sta let trvající záhada došla svého rozuzlení teprve nedávno. V lednu roku 2009 požádalo Dánsko o exhumaci těla Tycha de Brahe, pohřbeného v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Do Prahy přijel následujícího roku dánský vědecký tým, aby prozkoumal ostatky a zjistil, zda smrt nezapříčinila otrava chloridem rtuťnatým. Archeologové Braheho ostatky uložené v cínové rakvi vyzvedli 15. listopadu. Uvnitř našli části dlouhých kostí, žeber i pozůstatky lebky, které byly převezeny do pražské Nemocnice Na Homolce k dalšímu zkoumání pomocí počítačové tomografie. O dva roky později byla vydána zpráva, že Brahe zemřel v Praze přirozenou smrtí, nikoli na otravu.

Procházka po stopách astronomů

Renesanční letohrádek královny Anny, zvaný Belveder, je považovaný za slohově nejčistší renesanční stavbu na sever od Alp. Podle tradice zde Brahe s Keplerem prováděli svá astronomická pozorování. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Renesanční letohrádek královny Anny, zvaný Belveder, je považovaný za slohově nejčistší renesanční stavbu na sever od Alp. Podle tradice zde Brahe s Keplerem prováděli svá astronomická pozorování. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Ve Valdštejnském paláci, v budově dnešního Senátu, se nachází astronomická chodba, jejíž výzdoba zobrazuje Galileovy nové objevy, například Saturn se dvěma satelity místo prstenců či fáze Venuše. Výzdoba vznikla údajně na podnět Johannese Keplera po jeho poslední návštěvě Prahy roku 1628. Stavbu Valdštejnského paláce tehdy vedl Giovanni Pieroni, kdysi žák Galilea Galileiho. | © Thinkstock

Ve Valdštejnském paláci, v budově dnešního Senátu, se nachází astronomická chodba, jejíž výzdoba zobrazuje Galileovy nové objevy, například Saturn se dvěma satelity místo prstenců či fáze Venuše. Výzdoba vznikla údajně na podnět Johannese Keplera po jeho poslední návštěvě Prahy roku 1628. Stavbu Valdštejnského paláce tehdy vedl Giovanni Pieroni, kdysi žák Galilea Galileiho. | © Thinkstock

Strahovský klášter s proslulou knihovnou obsahující na 200 000 vzácných svazků. Mezi nimi se nachází sbírka knih Antonína Strnada (1746–1799), zachránce staroměstského orloje, s mnoha matematickými pojednáními. Mezi knihami jsou i cenná díla z knihovny Tycha de Brahe i jeho vlastní práce. V Teologickém sále lze spatřit řadu unikátních terestrických a astronomických glóbů. Filosofický i Teologický sál jsou bohatě vyzdobeny freskami s astronomickými motivy. | © Roman Cestr

Strahovský klášter s proslulou knihovnou obsahující na 200 000 vzácných svazků. Mezi nimi se nachází sbírka knih Antonína Strnada (1746–1799), zachránce staroměstského orloje, s mnoha matematickými pojednáními. Mezi knihami jsou i cenná díla z knihovny Tycha de Brahe i jeho vlastní práce. V Teologickém sále lze spatřit řadu unikátních terestrických a astronomických glóbů. Filosofický i Teologický sál jsou bohatě vyzdobeny freskami s astronomickými motivy. | © Roman Cestr

Na Pražském hradě stávala v 17. století tzv. Matematická věž. Kameny z původní stavby ze 12. století lze spatřit v průchodu mezi druhým a třetím nádvořím. Ve věži trávil císař Rudolf II. hodně času. Měl zde umístěny astronomické přístroje a docházel sem za ním i Johannes Kepler. Na stěnách nedaleké míčovny v Královské zahradě jsou fresky s alegoriemi astronomie, geometrie, aritmetiky apod. | archiv Photo-Prague (COEX)

Na Pražském hradě stávala v 17. století tzv. Matematická věž. Kameny z původní stavby ze 12. století lze spatřit v průchodu mezi druhým a třetím nádvořím. Ve věži trávil císař Rudolf II. hodně času. Měl zde umístěny astronomické přístroje a docházel sem za ním i Johannes Kepler. Na stěnách nedaleké míčovny v Královské zahradě jsou fresky s alegoriemi astronomie, geometrie, aritmetiky apod. | archiv Photo-Prague (COEX)

Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí. Zde ve druhém patře se Tycho de Brahe údajně zúčastnil své legendární poslední večeře. Dnes v paláci sídlí Národní galerie. | archiv Photo-Prague (COEX)

Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí. Zde ve druhém patře se Tycho de Brahe údajně zúčastnil své legendární poslední večeře. Dnes v paláci sídlí Národní galerie. | archiv Photo-Prague (COEX)

V Klementinu vznikla nejstarší meteorologická stanice ve střední Evropě, která dosud funguje. Meteorologická měření se v ní provádějí od roku 1775. Ve veřejnosti přístupné astronomické věži najdete rekonstruovaný historický kvadrant a další astronomické přístroje. Můžete také navštívit barokní sál nad Zrcadlovou kaplí a prohlédnout si nástropní fresku z roku 1727, jejíž část je věnována alegorii věd. Nástropní freska ve starém matematickém sále (dnes hudební oddělení) je zajímavou ukázkou Koperníkova kosmologického modelu, nepřijatého katolickou církví. | © Thinkstock

V Klementinu vznikla nejstarší meteorologická stanice ve střední Evropě, která dosud funguje. Meteorologická měření se v ní provádějí od roku 1775. Ve veřejnosti přístupné astronomické věži najdete rekonstruovaný historický kvadrant a další astronomické přístroje. Můžete také navštívit barokní sál nad Zrcadlovou kaplí a prohlédnout si nástropní fresku z roku 1727, jejíž část je věnována alegorii věd. Nástropní freska ve starém matematickém sále (dnes hudební oddělení) je zajímavou ukázkou Koperníkova kosmologického modelu, nepřijatého katolickou církví. | © Thinkstock

V Karlově ulici (čp. 5) žil Johannes Kepler v letech 1607–1612 a dokončil zde své dílo Astronomia Nova. Dnes zde najdete asi nejmenší muzeum v Praze, věnované právě Keplerovi. Dům je zároveň jediným dochovaným Keplerovým bydlištěm na světě. Během pobytu v tomto domě astronom rovněž popsal šestiúhelníkový tvar sněhových vloček a zabýval se studiem optiky, přičemž sestavil tzv. Keplerův dalekohled. | archiv Photo-Prague (COEX)

V Karlově ulici (čp. 5) žil Johannes Kepler v letech 1607–1612 a dokončil zde své dílo Astronomia Nova. Dnes zde najdete asi nejmenší muzeum v Praze, věnované právě Keplerovi. Dům je zároveň jediným dochovaným Keplerovým bydlištěm na světě. Během pobytu v tomto domě astronom rovněž popsal šestiúhelníkový tvar sněhových vloček a zabýval se studiem optiky, přičemž sestavil tzv. Keplerův dalekohled. | archiv Photo-Prague (COEX)

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím