0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 další příběhy
v destinaci

Katova ulička, Kadaň | © Blanka Hasilová

Krušné hory a Podkrušnohoří

Užší uličku jinde v Česku nenajdete

Užší uličku jinde v Česku nenajdete

Pokud chcete zažít autentickou atmosféru malebného středověkého města a vyhnout se při tom davům turistů, kterými jsou přeplněné Kutná Hora a Český Krumlov, vydejte se do podkrušnohorské Kadaně. Královské město, založené Přemyslem Otakarem II., nabízí řadu historických unikátů, a usiluje dokonce o zápis na prestižní seznam památek UNESCO.

Středověká minulost ve zdejších ulicích a uličkách stále dýchá a celkovému dojmu výrazně pomáhají pozůstatky městských hradeb – vůbec nejzachovalejší ukázka původního opevnění u nás. Další kadaňské nej najdete v tzv. Katově uličce. Uzounký průchod z počátku 14. století, jenž vede z náměstí k někdejší katovně, má v nejužším bodě pouhých 66,1 centimetrů. To z něj činí oficiálně nejužší ulici u nás. Sluneční paprsky se sem proderou jen málokdy, a návštěvu po setmění doporučujeme dobře promyslet. Legenda praví, že v uličce kdysi zazdili rouhavou jeptišku, která zde o půlnoci straší ve společnosti posledního kadaňského kata Ignác Kayla.

Kadaň má na svém kontě několik nej: najdete tu nejdelší zachovalé opevnění v Čechách s Mikulovskou bránou, Katova ulička je zapsána v České knize rekordů jako naše nejužší ulice a františkánský klášter je nejstarším poutním místem na území českého státu, zasvěceným Čtrnácti svatým pomocníkům. | © Dreamstime

Kadaň má na svém kontě několik nej: najdete tu nejdelší zachovalé opevnění v Čechách s Mikulovskou bránou, Katova ulička je zapsána v České knize rekordů jako naše nejužší ulice a františkánský klášter je nejstarším poutním místem na území českého státu, zasvěceným Čtrnácti svatým pomocníkům. | © Dreamstime

Mezi světově jedinečné památky UNESCO chtějí Kadaňští zařadit zdejší františkánský klášter s kostelem Čtrnácti svatých Pomocníků, a podle historiků mají slušnou šanci na úspěch. Pozdně gotický klášter se může pochlubit jedinečnými sklípkovými klenbami a výtvarnou výzdobou, na které se podíleli žáci slavného malíře Lucase Cranacha staršího. Co jej ale činí skutečně výjimečným, je dochované původní dřevěné vybavení, které navíc dodnes vesměs plní svůj původní účel. Poslední mniši odtud byli vyhnáni v roce 1950, dnes tak v klášteře sídlí městské muzeum, které poutavou formou představuje jeho pozoruhodný příběh.

Nejvýznamnějším podporovatelem vzniku nového kláštera byl hejtman Jan Hasištejnský z Lobkovic, velký humanista a autor několika mravoučných spisů, který Kadaň dostal do správy od krále Jiřího z Poděbrad. Město za jeho éry získalo řadu důležitých městských privilegií, rozrostlo se a vydobylo si významné postavení – srovnatelné snad jen s Kutnou Horou.

Máte-li čas, určitě doporučujeme vydat se na procházku po nábřeží Maxipsa Fíka. Neobvyklý název si promenáda vysloužila díky tomu, že s Kadaní a jejím okolím jsou spojeni jak autor Fíka Rudolf Čechura, tak herec Josef Dvořák, který namluvil jeho večerníčkovou podobu. Vycházku ke Kadaňské přehradě zpestřuje řada prolézaček či herních prvků. Najdete tu i repliku Staroměstského orloje, která připomíná další slavnou kadaňskou osobnost – královského hodináře Mikuláše z Kadaně, který ceněný hodinový stroj sestavil.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím