0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

© Dreamstime

Zlín a Luhačovice

Město pro chov koní jako stvořené

Město pro chov koní jako stvořené

Vodu a koně dostalo město Napajedla do vínku již při svém vzniku. Město získalo pravděpodobně svůj název podle legendárního brodu na řece Moravě, který byste sice na zregulovaném toku dnes hledali marně, ale dříve leželo na významné obchodní stezce mezi hornomoravským a dolnomoravským úvalem a právě na brodu u Napajedel obchodní karavany napájely zvířata.

Historickou chloubou Napajedel je zámek, jenž ve stylu pozdně francouzského baroka ve druhé polovině 18. století nechala postavit Anna Marie z Rottalu. Veřejnosti byl zpřístupněn teprve v roce 2009. Po druhé světové válce nad ním totiž převzal správu stát, který zde zřídil školu a jesle, a velká část interiéru byla silně poškozena. Původní tvář se zámku začala postupně vracet až poté, co jej v roce 2008 koupili noví majitelé, a díky jejich úsilí dnes můžete zámek obdivovat v původní kráse.

K nejvýznamnějším rodům, které po Rottelech zámek vlastnili, patřili Kobenzlové, Stockau a Baltazziové. Hrabě Aristides Baltazzi, který se do Napajedel přiženil roku 1884, byl velkým milovníkem koní a dostihů a proto již v roce 1886 založil proslulý hřebčín, jehož tradice trvá dodnes. Do chovu zakoupil nejslavnější evropské vítěze dostihů. Prvním koněm, který v roce 1904 v prestižních dostizích prokázal Baltazziho šlechtitelské dovednosti, byl slavný hřebec Con Amore. Jeho úspěchy brzy následovali i další odchovanci napajedelského hřebčína.

Proslulý hřebčín byl v Napajedlech založen koncem 19. století a záhy začal jeho zakladatel hrabě Aristides Baltazzi slavit se svým chovem úspěchy. Přestože po smrti hraběte začal chov upadat, nezanikl a nejstarší chov anglického plnokrevníka na našem území je úspěšný dodnes. | © Dreamstime

Proslulý hřebčín byl v Napajedlech založen koncem 19. století a záhy začal jeho zakladatel hrabě Aristides Baltazzi slavit se svým chovem úspěchy. Přestože po smrti hraběte začal chov upadat, nezanikl a nejstarší chov anglického plnokrevníka na našem území je úspěšný dodnes. | © Dreamstime

Hospodářská krize a neuvážené investice vdovy Marie vedly k finančnímu úpadku panství a v roce 1930 byla vdova Baltazziova nucena prodat všechny plnokrevné koně. Na zásah ministerstva zemědělství se ale stali majetkem státu a později byl hřebčín zapojen do svazku státních ústavů pro chov koní. Bylo importováno 12 klisen, což významně ovlivnilo kvalitu chovu, z něhož později vzešla celá řada dostihových šampionů. | © Dreamstime

Hospodářská krize a neuvážené investice vdovy Marie vedly k finančnímu úpadku panství a v roce 1930 byla vdova Baltazziova nucena prodat všechny plnokrevné koně. Na zásah ministerstva zemědělství se ale stali majetkem státu a později byl hřebčín zapojen do svazku státních ústavů pro chov koní. Bylo importováno 12 klisen, což významně ovlivnilo kvalitu chovu, z něhož později vzešla celá řada dostihových šampionů. | © Dreamstime

Chov plnokrevníků se brzy stal uznávaným protipólem proslulého uherského Kisbéru, jenž byl nejvýznamnějším soukromým chovem podunajské monarchie. Baltazziho koně byli v Evropě tak proslulí, že na dražby do Napajedel pro velký zájem jezdil i přímý rychlík z Vídně. Po smrti Aristida Baltazziho v roce 1914 kvůli nezájmu příbuzných i vlivem nadcházející války a hospodářské krize začal hřebčín upadat. Přežíval jen díky obětavé péči tehdejšího ředitele Eduarda Gerschy a koně se mu odvděčili čtyřmi vítězstvími v československých derby mezi lety 1925–1929. Ukázali tak, že hřebčín Napajedla rozhodně není ztracený a svůj nakrátko ztracený věhlas si udržel doposud. Dnes se tu ročně narodí kolem 90 ušlechtilých hříbat.

Napajedla ale nejsou pouze zámek a hřebčín. Za návštěvu stojí i muzeum, v němž jistě nejen vás, ale i vaše děti upoutá jedna ze stálých expozic Hřiště hraček. V té se hravou a zábavnou formou blíže seznámíte s legendárními hračkami Libuše Niklové a Alfréda Kluga, které svou originalitou předčily běžnou hračkářskou produkci v Československu 50.–70. let a úspěšně se vyrábějí dodnes. | z archivu Muzea Napajedla

Napajedla ale nejsou pouze zámek a hřebčín. Za návštěvu stojí i muzeum, v němž jistě nejen vás, ale i vaše děti upoutá jedna ze stálých expozic Hřiště hraček. V té se hravou a zábavnou formou blíže seznámíte s legendárními hračkami Libuše Niklové a Alfréda Kluga, které svou originalitou předčily běžnou hračkářskou produkci v Československu 50.–70. let a úspěšně se vyrábějí dodnes. | z archivu Muzea Napajedla

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím