0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© Dreamstime

Beskydy Valašsko

Strategická brána do Slezska

Strategická brána do Slezska

Asi žádné jiné místo v Česku nemělo historicky takový strategický význam jako Jablunkovský průsmyk mezi Moravskoslezskými a Slezskými Beskydy.

Už ve starověku tudy patrně vedla jedna z větví významné jantarové stezky spojující obchodně sever a jih Evropy. Ve středověku po stejné trase proudily vozy se solí z polské Wieliczky a od 16. století měď ze Slovenska. Podle pověstí poutníci při cestě průsmykem nejraději odpočívali u jabloně rostoucí na úpatí beskydských vrchů, poblíž které tryskal ze země pramen vody. Časem tu proto vyrostl hostinec, jenž dal základ dnešnímu městu Jablunkov.

Brána do Slezska, jak se průsmyku někdy říká, představovala také důležitý bod pro obranu země. V reakci na turecké obsazení Uher tu v polovině 16. století vyrostla soustava pevností zvaných šance. Systém, který během konfliktů s Pruskem navštívil i císař Josef II., fungoval až do poloviny 19. století. Dnes si pozůstatky opevnění můžete nejlépe prohlédnout u Mostů u Jablunkova, kde se dochovaly zbytky Velké šance. Valy a pozůstatky zdiva už sice dávno zarostly travou a křovinami, fascinující výhled do krajiny ale stojí za to.

Do dějin se Jablunkovský průsmyk dostal i ve 20. století. Na železnici spojující Košice a Bohumín se v noci z 25. na 26. srpna 1939 odehrál střet mezi polskou a německou armádou, který je někdy považován za úplně první konflikt druhé světové války. Němci se tehdy pokusili získat kontrolu nad železničními tunely a nádražím v Mostech u Jablunkova, aby zabránili polským záměrům vyhodit důležitou dopravní spojnici do vzduchu. Navzdory úspěšnému postupu operace však dostal velitel Hans Albert Herzner od německých nadřízených pokyn své muže stáhnout a německá armáda se za incident Polsku oficiálně omluvila. O pět dní později nicméně stejná armáda zaútočila na polské pozice v Baltském moři a rozpoutala největší konfliktu v lidských dějinách.

Vyrazit na výlet do oblasti, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska, se vyplatí nejen kvůli panenské přírodě či unikátní soustavě více než 270 kilometrů cyklotras určených speciálně pro horská kola. Místní obyvatelé zvaní Gorolé si totiž díky odlehlosti kraje uchovali své jedinečné zvyky, tradice i z polštiny vycházející nářečí. Vše potřebné o gorolské kultuře se dozvíte v turistickém informačním centru v Mostech u Jablunkova, chcete-li ale gorolské tance, kroje, písně i řemesla vidět naživo, pak byste neměli minout populární festival Gorolski Święto. Rok co rok jím na přelomu července a srpna ožívá městský les v Jablunkově.

Nedaleko Jablunkovského průsmyku, poblíž obce Hrčava, se můžete podívat na místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 metrů nad mořem je vidět panorama krajiny tří států, České, Slovenské a Polské republiky. | © Eva Kořínková

Nedaleko Jablunkovského průsmyku, poblíž obce Hrčava, se můžete podívat na místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 metrů nad mořem je vidět panorama krajiny tří států, České, Slovenské a Polské republiky. | © Eva Kořínková

Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity. V rámci zpřístupnění trojmezí byly v červenci roku 2007 břehy strže na polsko-slovenské hranici spojeny 18 metrů dlouhým mostem pro pěší a prohlubeň na česko-polské hranici taktéž dřevěným můstkem asi 5 metrů dlouhým. | © Eva Kořínková

Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity. V rámci zpřístupnění trojmezí byly v červenci roku 2007 břehy strže na polsko-slovenské hranici spojeny 18 metrů dlouhým mostem pro pěší a prohlubeň na česko-polské hranici taktéž dřevěným můstkem asi 5 metrů dlouhým. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím