0 1 2 3 4 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Těšínské Slezsko

Životická tragédie

Životická tragédie

Zatímco většina velkých českých měst se může pochlubit staletou historií, pro Havířov to neplatí. Průmyslová metropole vznikla až v polovině 20. století z rozhodnutí socialistických plánovačů – nevyrostla ale na zelené louce. Mezi sídlišti vystavěnými ve stylu sorely a paneláky tak najdete příběhy, které se datují ještě před založení města. Tím asi nejdramatičtějším je osud drobné vísky Životice, jež se roku 1944 stala terčem nacistického teroru.

Bylo nad ránem 6. srpna 1944, když Životice obklíčilo gestapo a začalo legitimovat kohokoli, kdo se objevil v okolí. Netrvalo dlouho a zazněly první výstřely. Muže, kteří neprokázali německou státní příslušnost, gestapáci na místě popravili – aniž by jim vysvětlili důvod nebo se více zajímali, o koho jde. Výsledkem tohoto běsnění bylo 36 mrtvých, z toho 8 Čechů a 28 Poláků. Dalších 31 lidí skončilo v koncentračních táborech, odkud se po válce vrátili jen čtyři přeživší.

Největší represe vůči obyvatelům protektorátu Čechy a Morava po vyhlazení Lidic a Ležáků byla reakcí na přestřelku v životické hospodě Isidora Mokrosze. Odbojáři z polské sabotážní skupiny Armia Krajowa tu 4. srpna zaútočili na příslušníky gestapa a tři z nich zastřelili. Vedle toho při incidentu zahynul i jeden z partyzánů a hostinský. Odplata Němců na sebe nenechala dlouho čekat, dopadla však na bezbranné civilisty, kteří se střelbou v hospodě neměli vůbec nic společného.

„Vtrhli k nám kolem půl šesté ráno. Dva v uniformách gestapa a jeden četník. Tatínka odvedli kousek od chalupy k lesu a tam ho střelili zezadu do hlavy. My jsme vyběhli za nimi ven a před našima očima jeden z Němců do něho opět střelil, aby měl jistotu, že je mrtvý.“

(Zdeněk Duda, svědek životické tragédie)

Nad hrobem nevinných obětí dnes stojí mohyla od sochaře a malíře Franciszka Świdera. K ní ještě v 80. letech minulého století přibyl památník s muzeem, kde se můžete blíže seznámit s pohnutými dějinami protinacistického odboje na Těšínsku. | © Eva Kořínková

Nad hrobem nevinných obětí dnes stojí mohyla od sochaře a malíře Franciszka Świdera. K ní ještě v 80. letech minulého století přibyl památník s muzeem, kde se můžete blíže seznámit s pohnutými dějinami protinacistického odboje na Těšínsku. | © Eva Kořínková

Počátky města souvisejí s výstavbou hornických sídlišť v poválečných letech, Havířov byl zbudován jako satelitní město Ostravy na spojnici Ostravy a Českého Těšína. Administrativně se Havířov stal městem v roce 1955 a jádro města, postavené ve stylu socialistického realismu, bylo již v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou. | © Eva Kořínková

Počátky města souvisejí s výstavbou hornických sídlišť v poválečných letech, Havířov byl zbudován jako satelitní město Ostravy na spojnici Ostravy a Českého Těšína. Administrativně se Havířov stal městem v roce 1955 a jádro města, postavené ve stylu socialistického realismu, bylo již v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou. | © Eva Kořínková

Další stopa „předhavířovských časů“ vás překvapí přímo v centru města. Kotulova dřevěnka, usazená v parčíku u potoka Stružník, působí mezi masou činžáků jako zjevení. Jedna z nejstarších roubenek Těšínska z roku 1781 byla při stavbě sídliště záměrně zachována a dnes je v ní malý skanzen, který ukazuje, jak se v kraji žilo na přelomu 19. a 20. století. | © Eva Kořínková

Další stopa „předhavířovských časů“ vás překvapí přímo v centru města. Kotulova dřevěnka, usazená v parčíku u potoka Stružník, působí mezi masou činžáků jako zjevení. Jedna z nejstarších roubenek Těšínska z roku 1781 byla při stavbě sídliště záměrně zachována a dnes je v ní malý skanzen, který ukazuje, jak se v kraji žilo na přelomu 19. a 20. století. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím