0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Dreamstime

Brno a okolí

Vyškovská šarvátka

Vyškovská šarvátka

Starobylý Vyškov představoval od pradávna důležitou křižovatku obchodních cest mezi Brnem, Kroměříží a Olomoucí. Také proto se biskupské sídlo stalo několikrát terčem vojenských útoků. V 15. století je vyplenili husité, za třicetileté války bylo dvakrát obsazeno Švédy a roku 1805 se tu vystřídali všichni hlavní protagonisté napoleonského vpádu na Moravu, což věrně zachytil Lev Nikolajevič Tolstoj ve svém slavném románu Vojna a mír.

Takové pozdvižení jako v listopadu 1805 vyškovský zámek ve své historii nezažil. Sláva honosného sídla, nazývaného kdysi „moravské Versailles“, poněkud vybledla po rozsáhlém požáru v polovině 18. století. Před bitvou u Slavkova se nicméně na několik dní stalo centrem světového geopolitického dě­ní.

Ve čtvrtek 21. listopadu 1805 sem zavítal sám Napoleon Bonaparte, který se zúčastnil strategické porady s generály Treilhardem a Milhaudem. Už o čtyři dny později ovšem museli Francouzi čelit vpádu pěti tisícovek ruských kozáků a 28. listopadu město znovu získali spojenci. Koně prý tehdy rozdupali okolní pole natolik, že následující jaro nevzešla žádná setba. Událost známou jako „Vyškovská šarvátka“ uzavřelo setkání rakouského císaře Františka I. a cara Alexandra I., kteří na vyškovském zámku po oslavě dílčího vítězství strávili noc.

Pokud se do Vyškova vypravíte na přelomu listopadu a prosince, nezapomeňte navštívit pravidelné slavnosti, konané v rámci Napoleonských dní, během nichž se po ulicích prohánějí desítky vojáků v dobových uniformách. Jejich pestrý program připomíná, čím Vyškov během neklidného počátku 19. století procházel. | © Dreamstime

Pokud se do Vyškova vypravíte na přelomu listopadu a prosince, nezapomeňte navštívit pravidelné slavnosti, konané v rámci Napoleonských dní, během nichž se po ulicích prohánějí desítky vojáků v dobových uniformách. Jejich pestrý program připomíná, čím Vyškov během neklidného počátku 19. století procházel. | © Dreamstime

Armáda a její příslušníci patří k Vyškovu dodnes. Ve městě sídlí Vojenská akademie a na sever od něj se rozkládá rozsáhlý vojenský újezd Březina, zřízený na území prvorepublikového vojenského tábora v roce 1951. V posledních letech se kdysi zcela zapovězené části zvolna otevírají, díky čemuž si můžete vychutnat krásu více jak půlstoletí nedotčené krajiny. A milovníci vojenských strojů si přijdou na své v Muzeu letecké a pozemní vojenské techniky, kde vedle fragmentů letadel sestřelených na Moravě během druhé světové války najdete třeba slavné stíhačky MiG, obrněné transportéry či protitankový kanón.

© Eva Kořínková

© Eva Kořínková

© Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím