0 1 2 3 4 5 6 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Opavské Slezsko

Mezi Rakouskem a Pruskem

Mezi Rakouskem a Pruskem

Když Marie Terezie podepsala v červenci roku 1742 takzvaný berlínský mír, stali se lidé žijící v okolí slezského Hlučína ze dne na den obyvateli rozpínajícího se Pruska. Tak se začal odvíjet jeden z nejpozoruhodnějších geopolitických příběhů moderních dějin. Příběh, v němž se odrážejí veškeré problémy, jež dostala do vínku moderní Evropa.

Hlučínští muži po 178 let rukovali do pruské armády, zatímco místní farář spadal pod arcidiecézi v Olomouci. Lidé tu mluvili (a dodnes mluví) specifickým nářečím blízkým češtině a sami o sobě mluvili jako o Moravcích – byli ale považováni za Němce. Když pak versailleská smlouva v roce 1920 připojila Hlučínsko k nově vzniklému Československu, dočkala se překvapená Tusarova vláda od místních spíš kritiky než očekávaného nadšení.

A překvapením nebylo ani další pokračování příběhu. Na základě Mnichovské dohody byla oblast v roce 1938 připojena přímo k třetí říši, což po válce výrazně zkomplikovalo určování státní příslušnosti obyvatel, na základě kterého se prováděly konfiskace majetku a odsun Němců. Na Hlučínsku proto muselo domovy opustit jen minimální množství starousedlíků a historická paměť i kulturní kořeny zůstaly zachovány.

„Hlučínsko je region, který můžeme sotva srovnávat, pokud jde o pohnutou minulost, s nějakým jiným regionem v České republice. […] Je to především živý element místního obyvatelstva, které je původní. To je velká pozoruhodnost českého pohraničí, kde bylo vysídleno německy hovořící obyvatelstvo, tak pro Hlučínsko je typické to, že zdejší obyvatelstvo je původní, a proto ten region je velice svérázný se svými tradicemi a mentalitou.“

(Martina Bílá, z archivu Českého rozhlasu)

Díky tomu je Prajzsko, jak se kraji na levém břehu Opavy dodnes říká, nesmírně svébytnou oblastí. Téměř dvě století pruské nadvlády se promítla do myšlení, jazyka a tradic jeho obyvatel, ale třeba i do architektury, která se v mnohém inspirovala u našich severních sousedů.

Za neobvyklými kostely Hlučínska se vydejte po některé z cyklistických tras, jimiž je rovinatý kraj protkaný křížem krážem. Mezi ty nejvýznamnější patří Prajzská cesta nebo Slezská magistrála. | © Eva Kořínková

Za neobvyklými kostely Hlučínska se vydejte po některé z cyklistických tras, jimiž je rovinatý kraj protkaný křížem krážem. Mezi ty nejvýznamnější patří Prajzská cesta nebo Slezská magistrála. | © Eva Kořínková

Podrobné informace o pohnuté historii tohoto cípu země nejlépe načerpáte přímo v Hlučíně. V budově bývalého zámku sídlí muzeum, které představuje celý příběh Hlučínska a zasazuje jej do širšího historického kontextu. Nezapomeňte si však vyhradit dost času také na půvabné centrum a jeho neobvyklé čtvercové náměstí či skvostný barokní kostel svatého Jana Křtitele. Návštěvu pak můžete zakončit v některé z útulných hospůdek nad půllitrem zlatavého moku z lokálních pivovarů.

Historii Hlučínska přibližuje i Bolatický skanzen. Většinu exponátů věnovali občané Bolatic, takže místo je skutečně autentické, a kromě možnosti bližšího seznámení s lidovými tradicemi se tu můžete těšit také na nejrůznější kulturně-společenské akce. | © Eva Kořínková

Historii Hlučínska přibližuje i Bolatický skanzen. Většinu exponátů věnovali občané Bolatic, takže místo je skutečně autentické, a kromě možnosti bližšího seznámení s lidovými tradicemi se tu můžete těšit také na nejrůznější kulturně-společenské akce. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím