0 1 2 3 4 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Těšínské Slezsko

Druhý život slovanského hradiště

Druhý život slovanského hradiště

Na Těšínsku se po staletí mísila česká a polská kultura a moc na tom nezměnil ani jeden z nejúpornějších diplomatických sporů 20. století. V něm se Praha s Varšavou až do roku 1958 svářily o to, kudy má procházet společná státní hranice. Dějiny kraje kolem řeky Olše ovšem sahají mnohem hlouběji a novodobý konflikt by je neměl zastínit.

Úrodné údolí osídlili první lidé už v době železné a na strategickém místě poblíž dnešní Chotěbuzi si vystavěli mohutné trojdílné hradiště. Kolem roku 400 před naším letopočtem odtud pravěcí obyvatelé odešli a oblast zůstala pustá. O více jak tisíc let později se však na stejném místě usadili Slované, kteří tu hospodařili až do 11. století.

Hradišti, pro které se vžilo označení Starý Těšín, nevěnoval nikdo až do poloviny minulého století velkou pozornost. Když se však na ně archeologové konečně zaměřili, nestačili se divit a zakrátko už se o hradišti mluvilo jako o jednom z našich nejvýznamnějších archeologických nalezišť. Mohutně opevněné sídliště podle odborníků patřilo kdysi mezi mocenská a politická centra, kde sídlila společenská elita. To potvrzuje řada vzácných nálezů, mezi nimiž jsou třeba i mince uherského krále Štěpána, svědčící o bohatých obchodních kontaktech se zbytkem Evropy, nebo železné pouto, které pravděpodobně sloužilo při obchodu s otroky.

V Chotěbuzi určitě nečekejte zbytky zdiva zarostlé vegetací, kde byste museli zapojit hodně fantazie, abyste si dokázali představit původní stavbu. Archeopark je vybudován jako replika původního slovanského hradiště a zcela názorně návštěvníkům přibližuje život v raně středověkém opevněném sídle s různými typy obydlí a dílen. | z archivu Moravskoslezského kraje

V Chotěbuzi určitě nečekejte zbytky zdiva zarostlé vegetací, kde byste museli zapojit hodně fantazie, abyste si dokázali představit původní stavbu. Archeopark je vybudován jako replika původního slovanského hradiště a zcela názorně návštěvníkům přibližuje život v raně středověkém opevněném sídle s různými typy obydlí a dílen. | z archivu Moravskoslezského kraje

K autentičnosti parku napomáhají i různé naučné programy a živá předvádění. Stále zde ale probíhá archeologický výzkum, takže se po areálu nelze pohybovat samostatně bez průvodce. | z archivu Moravskoslezského kraje

K autentičnosti parku napomáhají i různé naučné programy a živá předvádění. Stále zde ale probíhá archeologický výzkum, takže se po areálu nelze pohybovat samostatně bez průvodce. | z archivu Moravskoslezského kraje

Jak život starých Slovanů vypadal, přibližuje archeopark Chotěbuz-Podobora s věrnou rekonstrukcí někdejšího hradiště. Uvnitř dřevěných hradeb stojí několik dílen, skladů i obytných domů uspořádaných tak, jak na ně při svých výkopech narazili archeologové. Od svého otevření v roce 2007 se archeopark dále rozšiřuje a v roce 2015 by měl po zásadní rekonstrukci představit nové návštěvnické centrum a rozšířené expozice přibližující život v období raného středověku.

Při návštěvě Podobory určitě nezapomeňte zajít do blízkého Rybího domu, kde na vás v několika obřích akváriích čekají nejznámější ryby českých řek a rybníků. Za dobrého počasí můžete zkusit své štěstí při lovu pstruhů, a kdyby vám z toho všeho vyhládlo, připraví pro vás šéfkuchař místní restaurace delikátního kapra na česneku. | © Eva Kořínková

Při návštěvě Podobory určitě nezapomeňte zajít do blízkého Rybího domu, kde na vás v několika obřích akváriích čekají nejznámější ryby českých řek a rybníků. Za dobrého počasí můžete zkusit své štěstí při lovu pstruhů, a kdyby vám z toho všeho vyhládlo, připraví pro vás šéfkuchař místní restaurace delikátního kapra na česneku. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím