0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

Kašperské Hory | © Markusnakus, Dreamstime

Šumava

Sůl za zlato

Sůl za zlato

Dopravní spojnice, po které celá staletí putovala nejen sůl a další suroviny, ale i myšlenky, kultura a zprostředkovaně i bohatství. To je Zlatá stezka, která přes hluboké a těžko prostupné šumavské hvozdy spojovala německý Pasov s městy na české straně hranice a byla jednou z nejdůležitějších středověkých obchodních tras ve střední Evropě.

Čilý přeshraniční obchod je doložený už od 11. století, s ním spojený rozvoj měst na českém i německém území vrcholil ve 14.–16. století. Zejména Prachaticím přinášela Zlatá stezka nevídané zisky, vždyť za Rožmberků Prachaticemi procházelo až 1200 soumarských koní týdně a ročně do města dorazily tři miliony litrů soli, nemluvě o dalším zboží. Příjmy z celních poplatků a monopolní obchod se solí se zákonitě projevily i v tehdejším stavebním boomu Prachatic, jehož výsledkem je nádherná renesanční tvář města.

Zlatá stezka měla tři větve, které se z Pasova rozbíhaly do Prachatic, Vimperka a Kašperských Hor.

Do provozu na Zlaté stezce výrazně zasáhla třicetiletá válka, která obchodní trasu přerušila. Další rána přišla na začátku 18. století, kdy Josef I. ve svém patentu z roku 1706 zakázal dovoz jiné než rakouské soli, čímž ruch na Zlaté stezce utichl úplně.

K ochraně tras byly zřízeny hrady a hrádky Stožec, Kunžvart, Hus, Vimperk, Osule u Vitějovic a Kašperk na české straně a Kalkenstein a Wolfstein na straně německé. | hrad Kašperk; © Dagmar Veselková, archiv CzechTourism

K ochraně tras byly zřízeny hrady a hrádky Stožec, Kunžvart, Hus, Vimperk, Osule u Vitějovic a Kašperk na české straně a Kalkenstein a Wolfstein na straně německé. | hrad Kašperk; © Dagmar Veselková, archiv CzechTourism

Slavné doby Zlaté stezky připomíná naučná stezka na její prachatické větvi, která souběžně se žlutou značkou vede z Prachatic přes Volary k česko-německé hranici. V obou městech je také Zlatá stezka dokumentována i v místních muzeích. S kašperskohorskou větví seznamuje expozice na hradě Kašperku a s větví vimperskou minimuzeum ve Vimperku. Vimperská část Zlaté stezky je vlastně v provozu dodnes, protože přibližně po její trase vede jediná silniční spojnice z Čech do Německa přes centrální šumavský masiv.

A okolí Zlaté stezky nabízí i celou řadu dalších atrakcí: třeba archeopark v Prášilech, který přibližuje život starých Keltů na replikách historických staveb a pomocí rekonstrukce dřívějších řemeslných postupů. S Kelty ostatně souvisí i hradiště Obří hrad, které leží nedaleko od Kašperských Hor a je nejvýše položeným místem svého druhu u nás. Keltové ho před přelomem letopočtu vystavěli pravděpodobně na ochranu rýžovišť zlata na říčce Losenici, čímž se dostáváme k dalším pozoruhodným šumavským příběhům a dějinám souvisejícím s těžbou zlata. Ty na některých místech, třeba v Kašperských Horách, pro zájemce ožívají při různých kulturních akcích.

Schwarzenberský plavební kanál

Zlatá stezka však nebyla jedinou šumavskou dopravní tepnou, která výrazně ovlivnila celý region. V blízkosti prachatické větve Zlaté stezky, jižně od Volar, se podél česko-německé hranice vine Schwarzenberský plavební kanál. Ten sloužil k plavení palivového dřeva ze šumavských hvozdů až do Vídně.

Byl vystavěn ve dvou etapách v letech 1789–1822 podle projektu inženýra Josefa Rosenauera na panství knížete Jana ze Schwarzenbergu. | © René Volfík

Byl vystavěn ve dvou etapách v letech 1789–1822 podle projektu inženýra Josefa Rosenauera na panství knížete Jana ze Schwarzenbergu. | © René Volfík

Kanál o délce 52 kilometrů spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Grosse Mühl, která ústí do Dunaje. | © René Volfík

Kanál o délce 52 kilometrů spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Grosse Mühl, která ústí do Dunaje. | © René Volfík

Po ukončení provozu v roce 1891 začal kanál chátrat, po roce 1989 však byly podstatné úseky kanálu zrekonstruovány a dnes na něm pravidelně probíhají ukázkové plavby dříví. Kolem kanálu na české i rakouské straně vede příjemná cyklostezka. | © René Volfík

Po ukončení provozu v roce 1891 začal kanál chátrat, po roce 1989 však byly podstatné úseky kanálu zrekonstruovány a dnes na něm pravidelně probíhají ukázkové plavby dříví. Kolem kanálu na české i rakouské straně vede příjemná cyklostezka. | © René Volfík

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím