0 1 2 3 4 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Těšínské Slezsko

Česká Pisa v Karviné

Česká Pisa v Karviné

Italové mají svou šikmou věž v Pise, slezská Karviná se však může pochlubit podobnou raritou – šikmým kostelem sv. Petra z Alkantary. Ten je dokonce oproti své známější sestřenici ještě vychýlenější. Na rozdíl od ní však důvodem jeho naklonění nebylo nekvalitní podloží, ale lidská touha po černém uhlí. Do dnešních dnů se tento barokní skvost zachoval jen zázrakem.

Svatostánek z roku 1736 upomíná na původní umístění centra Karviné, z něhož se jinak nezachovalo téměř nic. Horečná těžba uhlí vedla během minulého století k masivním poklesům půdy, místy až o těžko uvěřitelných 36 metrů, a historické domky několikatisícového rušného města Karviná tak končily v hromadách suti. Obyvatelé se museli přesunout do panelových sídlišť a na místa jejich domovů nastoupily těžké stroje.

Význam Karviné v minulosti předurčovala strategická poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z města učinila obchodní, hospodářské i kulturní centrum celé oblasti. V 2. polovině 18. století se však v okolí města našlo černé uhlí a původní historické město zcela zaniklo.  Moderní Karviná vznikla po druhé světové válce sloučením města Fryštátu (centrum starého Fryštátu je dnes městskou památkovou zónou), původní Karviné (kvůli intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje), Darkova (významné jodobromové lázeňské centrum), Ráje a Starého Města. | © Eva Kořínková

Význam Karviné v minulosti předurčovala strategická poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z města učinila obchodní, hospodářské i kulturní centrum celé oblasti. V 2. polovině 18. století se však v okolí města našlo černé uhlí a původní historické město zcela zaniklo. Moderní Karviná vznikla po druhé světové válce sloučením města Fryštátu (centrum starého Fryštátu je dnes městskou památkovou zónou), původní Karviné (kvůli intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje), Darkova (významné jodobromové lázeňské centrum), Ráje a Starého Města. | © Eva Kořínková

Okolí Karviné je důsledkem intenzivní těžby černého uhlí syrovou měsíční krajinou, které však nechybí industriální půvab. | © Eva Kořínková

Okolí Karviné je důsledkem intenzivní těžby černého uhlí syrovou měsíční krajinou, které však nechybí industriální půvab. | © Eva Kořínková

Kostel ale vytrval, byť se začal stále více naklánět na stranu a dlouhá léta hrozil zřícením. Ještě na začátku 90. let minulého století se počítalo s jeho demolicí – ostatně ze statických důvodů mu už tehdy chyběla jeho původní vysoká věž. Ve stejné době se ale zároveň konečně zastavilo jeho naklánění – na 6,8 stupních, což je skoro o tři stupně víc než má v současnosti věž v Pise. Vzhledem k unikátní historické hodnotě nakonec padlo rozhodnutí, že kostel projde náročnou rekonstrukcí. Stejně tak byl upraven i okolní park, který dnes připomíná poklidné lázeňské rekreační zóny, byť jen pár set metrů odsud se k nebi vzpínají těžní věže bývalého dolu Gabriela.

Pokud se do kostela nedostanete během mše, jež tu probíhá pravidelně v neděli v češtině i polštině, zkuste si domluvit návštěvu individuálně. Zvláštní pocit, kdy stojíte na rovné podlaze, ale stěny kolem vás se zdánlivě řítí k zemi, jednoznačně stojí za to.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím