0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Jižní Čechy

Nejdelší koněspřežní železnice v Evropě

Nejdelší koněspřežní železnice v Evropě

Sůl. Tato každodenní potřeba se stala hybatelem revoluční změny, která se na přelomu dvacátých a třicátých let 19. století odehrála ve veřejné dopravě v tehdejší rakouské monarchii a vlastně i v celé kontinentální Evropě.

Hlavním důvodem pro stavbu železnice z Lince do Českých Budějovic byla přeprava soli z Rakouska do Čech. Stavba dráhy se stala velkým testem stavitelských dovedností a během jejího budování bylo nutno v plánech udělat mnoho změn a úprav. Příliš velkorysý způsob budování železničních náspů ale nakonec vedl k obrovskému překročení rozpočtu a odchodu hlavního stavitele ještě před dokončením celé trasy.

Hlavním důvodem pro stavbu železnice z Lince do Českých Budějovic byla přeprava soli z Rakouska do Čech. Stavba dráhy se stala velkým testem stavitelských dovedností a během jejího budování bylo nutno v plánech udělat mnoho změn a úprav. Příliš velkorysý způsob budování železničních náspů ale nakonec vedl k obrovskému překročení rozpočtu a odchodu hlavního stavitele ještě před dokončením celé trasy.

Po staletí se totiž z rakouské Solné komory sůl dopravovala do Čech po řekách Travné a Dunaji do Lince a odtud formanskými potahy přes pohraniční hory do Českých Budějovic k Vltavě. Cesta to byla úmorná, a tak se už od začátku 18. století objevovaly první návrhy inženýrů na propojení Vltavy a Dunaje splavným kanálem. Nakonec ale mezi Českými Budějovicemi a Lincem nejezdí lodě, nýbrž vlaky, za což vděčíme dvěma mužům. Františku Josefu Gerstnerovi, který v roce 1808 vznesl návrh na vybudování „železné silnice“, a jeho synovi Františku Antonínu Gerstnerovi, který tento projekt začal v letech 1825–1828 uskutečňovat. Vznikla tak první a nejdelší koněspřežní železnice nejen u nás, ale i na celém evropském kontinentu.

V objektu bývalého strážního domku v Bujanově dnes najdete muzeum koněspřežné dráhy, která vedla z Českých Budějovic do Lince, a můžete se tu dozvědět více o historii této unikátní technické památky, která byla první svého druhu v Evropě. | © René Volfík

V objektu bývalého strážního domku v Bujanově dnes najdete muzeum koněspřežné dráhy, která vedla z Českých Budějovic do Lince, a můžete se tu dozvědět více o historii této unikátní technické památky, která byla první svého druhu v Evropě. | © René Volfík

Stavba koněspřežky se pod vedením inženýra F. A. Gerstnera rozběhla v roce 1825 a během dvou let byla dokončena její severní, česká část. V roce 1830 byly položeny koleje až do Lince a o dva roky později byl na celé trati zahájen pravidelný provoz nejprve nákladní dopravy, později i osob. To už ovšem inženýr Gerstner sledoval jen zpovzdálí, protože v roce 1828 kvůli sporům o termíny a vysoké náklady ze stavby odstoupil. Vybudoval pak v letech 1835–1837 první ruskou železnici, v roce 1840 však tragicky zahynul při pouliční nehodě v americké Filadelfii.

F. A. Gerstner českou část koněspřežky vybudoval tak důkladně, že na rozdíl od rakouské tratě mohla zkraje sedmdesátých let 19. století bez větších problémů přejít na parní provoz. To už však trať za sebou měla 40 let koněspřežné dopravy. Vzdálenost 129 kilometrů z Českých Budějovic do Lince překonávaly vozy se dvěma koňmi až tři dny, pokud vezly náklad, a 14 hodin, pokud přepravovaly cestující. Po celé trase bylo vybudováno pět přepřahacích stanic, k dispozici bylo asi 800 koní, 762 nákladních a 69 osobních vozů. Bezpečnost na trati hlídali strážní, pro které byly postaveny četné strážní domky.

Na trase bývalé koněspřežné dráhy z Lince do Českých Budějovic se dochovalo několik objektů – na příklad staniční budova s koňskou stájí v Holkově, kde bývala první přepřahací stanice směrem od Českých Budějovic. | © René Volfík

Na trase bývalé koněspřežné dráhy z Lince do Českých Budějovic se dochovalo několik objektů – na příklad staniční budova s koňskou stájí v Holkově, kde bývala první přepřahací stanice směrem od Českých Budějovic. | © René Volfík

Unikátní technickou památkou je také kamenný klenutý můstek ve Velešíně, přes který vedly koleje koněspřežky. | © René Volfík

Unikátní technickou památkou je také kamenný klenutý můstek ve Velešíně, přes který vedly koleje koněspřežky. | © René Volfík

Sláva koněspřežného provozu zašla se zavedením parních lokomotiv, ale dodnes se mezi Českými Budějovicemi a Lincem nacházejí zbytky této jedinečné dopravní infrastruktury. V Českých Budějovicích je ve strážním domku č. 1 umístěno muzeum koněspřežky, u Holkova a Velešína se nachází jeden z nejzachovalejších mostků i s replikou koleje a bývalá přepřahací stanice se zájezdním hostincem. V Bujanově bývala místní přepřahací stanice (dnes budova základní školy) vyhlášená svými výbornými koláči, proto se tu každou druhou červencovou sobotu pořádají jako připomínka koněspřežky Koláčové slavnosti. Nejen při nich se lze podívat do muzea koněspřežky v bývalém strážním domku.

Na rakouské straně, v Kerschbaumu, funguje půlkilometrová replika trati se sezonním provozem a skvěle zařízeným muzeem. Ale za jediným zachovaným vozem koněspřežky, luxusním osobním vozem Hannibalem, je nutné se vypravit až do vídeňského železničního muzea.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím