0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Střední Čechy – jih

Vojna a mír

Vojna a mír

Několik kilometrů jižně od Příbrami se kousek od sebe nacházejí dvě místa, která jsou spojena s událostmi konce druhé světové války a poválečným vývojem. Na tom prvním jsme získali definitivní svobodu od útlaku nacistického Německa, zatímco na tom druhém byla svoboda mnohých pošlapávána zločinným komunistickým režimem.

Středa 9. května 1945. Předchozího dne Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. Zbytky německé armády a jednotek SS pod velením generála Carla von Pücklera-Burghausse v počtu tisíců mužů se mermomocí snažily dostat na jihozápad do amerického zajetí. Demarkační linie v Čimelicích však už byla uzavřena a Němci se ocitli v pasti. Opevnili se tedy na linii severozápadně od Milína a odtud se chtěli probít na americkou stranu.

Proti poměrně dobře vybaveným německým jednotkám v pátek 11. května dopoledne zasáhl slabě vyzbrojený partyzánský oddíl Smrt fašismu, který byl tvrdě odražen. Teprve zásah sovětských jednotek, konkrétně útvarů tří ukrajinských frontů, a nepřímý vstup amerických jednotek XII. sboru poslední odpor německých jednotek rozdrtil. Střílet se přestalo asi ve tři hodiny ráno 12. května, přičemž už v 1:30 hodin generál Pückler-Burghauss podepsal v Čimelicích kapitulaci svých jednotek. Tím válka v Evropě definitivně skončila. V místech posledních bojů severně od Milína od roku 1970 stojí Památník vítězství, který vytvořil akademický architekt Václav Hilský. Dva žulové pylony se vypínají do výšky 10,5 a 11 metrů a připomínají porážku nacistického Německa. Každý rok se tu konají vzpomínkové slavnosti spojené s rekonstrukcí bitvy, která se podle nedaleké osady nazývá bitvou u Slivice.

V noci z 11. na 12. května 1945 padly poblíž Milína u Příbrami poslední výstřely druhé světové války. Ve zdi gotického kostela sv. Petra v nedaleké Slivici je zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale již nebyl vystřelen. | © Eva Kořínková

V noci z 11. na 12. května 1945 padly poblíž Milína u Příbrami poslední výstřely druhé světové války. Ve zdi gotického kostela sv. Petra v nedaleké Slivici je zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale již nebyl vystřelen. | © Eva Kořínková

Čtvrtek 1. června 1961. Právě byl zrušen tábor nucených prací Vojna, nazvaný nikoli podle tvrdých podmínek, které v něm vládly, ale podle blízkého vrchu. K jeho zrušení vedla amnestie vyhlášená v roce 1960 i další organizační důvody. Táborem, který v letech 1947–1949 vybudovali němečtí zajatci, od roku 1949 prošly tisíce vězňů, převážně politických odpůrců komunistického režimu, který je využíval jako levnou pracovní sílu v uranových dolech. Peklem tohoto komunistického lágru prošla řada účastníků protinacistického odboje, duchovní, vědci, umělci. Když byl tábor v roce 1961 zrušen, převeleli zbývající vězně do nedalekého tábora Bytíz, kde jejich martyrium pokračovalo.

Na Vojně se až do roku 2000 usadila armáda. Následně byl celý areál zrekonstruován a v roce 2005 zpřístupněn veřejnosti. Tábor je jediným autenticky dochovaným zařízením svého druhu na našem území, a velmi plasticky proto přibližuje podmínky života vězňů, represi komunistického režimu, ale i protikomunistický vzdor. Do areálu obehnaného ostnatým drátem a strážními věžemi se vstupuje branou s nápisem „Prací ke svobodě“. Prosté táborové domky s působivě instalovanými interiéry vyvolávají skličující dojem. Korekce, kam se zavírali vzpurní vězni, je svou betonovou strohostí hrozivá. Vojnu je nutné vidět, aby si člověk do důsledků uvědomil zločinnost komunistického režimu.

© Eva Kořínková

© Eva Kořínková

© Eva Kořínková

© Eva Kořínková

© Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím