0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

Masarykovo náměstí, Stříbro | © Eva Kořínková

Český les

Stříbrná horečka

Stříbrná horečka

Skvostnou renesanční radnici města Stříbra se třemi zdobnými štíty krášlí i tři figurální sgrafita s vyobrazeními událostí, které tehdejší radní považovali za klíčové pro své město. První sgrafito představuje údajné založení města Soběslavem I. v roce 1131. Druhé sgrafito načrtává scénu obrany města proti křižákům v roce 1427. Třetí sgrafito není ani tak vykreslením události, jako spíše hodnoty, které si měšťané považovali nejvýše: spravedlnosti. A ještě něčeho si dovedli cenit: stříbra. Bez něho by jejich radnice ani město nebyly tak výstavné a krásné a bez něho by ani město nedostalo svoje jméno.

Legendární založení města Soběslavem I. historici nepotvrdili, jisté ale zůstává, že už k roku 1183 je doložena hornická osada s kostelíkem Panny Marie. Už tehdy se tedy v nejbližším okolí kutalo a dobývala se stříbronosná ruda. Současné město bylo založeno před polovinou 13. století na skalnatém ostrohu nad řekou Mží, a to jako město královské. K rozvoji města přispívala nejen těžba stříbra, ale i jeho výhodná poloha na obchodní stezce z Prahy do Bavor.

Kousek od hlavního stříbrského náměstí se nachází královská dědičná štola Prokop, která patří k nejvýznamnějším důlním dílům stříbrského rudního revíru. Prokopská štola se začala razit již roku 1513 kvůli odvodnění jiných hornických děl v prostoru rudní žíly zvané „Bohaté požehnání – Reichen Seegen" a svému účelu sloužila téměř nepřetržitě až do 28. února 1966, kdy byl vytěžen poslední vůz. | © Eva Kořínková

Kousek od hlavního stříbrského náměstí se nachází královská dědičná štola Prokop, která patří k nejvýznamnějším důlním dílům stříbrského rudního revíru. Prokopská štola se začala razit již roku 1513 kvůli odvodnění jiných hornických děl v prostoru rudní žíly zvané „Bohaté požehnání – Reichen Seegen" a svému účelu sloužila téměř nepřetržitě až do 28. února 1966, kdy byl vytěžen poslední vůz. | © Eva Kořínková

Tak jako jinde, i tady na havíře dohlížela svatá Barbora, ochránkyně před rizikem náhlé smrti. Barbora je proto patronkou nejen havířů, také dělostřelců, pyrotechniků a dalších rizikových povolání, ale rovněž matematiků a dětí. | © Eva Kořínková

Tak jako jinde, i tady na havíře dohlížela svatá Barbora, ochránkyně před rizikem náhlé smrti. Barbora je proto patronkou nejen havířů, také dělostřelců, pyrotechniků a dalších rizikových povolání, ale rovněž matematiků a dětí. | © Eva Kořínková

V roce 1437 bylo Stříbro povýšeno na královské horní město, jeho největší rozvoj nastal po husitských válkách a zejména v 16. století. Z té doby ostatně pochází i stříbrská radnice a řada měšťanských domů s renesančními jádry, i když štíty a fasády mají často barokní. Významnou gotickou památkou s barokním kabátem je bývalý minoritský klášter, kde dnes sídlí městské muzeum. V jeho vlastivědných expozicích se lze poučit mimo jiné o vývoji hornictví na Stříbrsku a podrobně se seznámit s minerály, které se těžily ve zdejších dolech. Kromě stříbrných rud k nim patřily i rudy olova. Plastickou představu o dřině spojené s kutáním drahých kovů podává hornický skanzen, který zpřístupňuje i královskou dědičnou štolu Prokop s ukázkami dobývání za středověku i novověku.

I když Stříbro během staletí postihly různé pohromy včetně válek a vysídlení původního německého obyvatelstva, jádro města si zachovalo svůj historický charakter s řadou památek. K nim kromě radnice a domů na náměstí patří i původně gotický kostel Všech Svatých s kostelní věží, která umožňuje nádhernou vyhlídku na celé město. Středověkou a raně novověkou atmosféru města pak dokreslují pozůstatky opevnění s baštou a brankami.

Stříbro však není jediným městem v regionu, jehož historie je neoddělitelně spojená s těžbou tohoto drahého kovu. Nějakých 25 kilometrů severozápadně od Stříbra leží městečko Planá, v jehož okolí se těžilo stříbro v 16. a 17. století. V letech 1624–1665 tady dokonce působila mincovna, kde se razily stříbrné mince. Gotická budova mincovny přestavěná barokně a klasicistně se ve městě zachovala jako dům čp. 331.

Historii zdejší těžby přibližuje hornické muzeum ve štole Ondřej Šlik. Labyrint chodeb vytesaných ve skále dokáže vyvolat tu pravou atmosféru míst, kde se v potu tváře dobýval lesklý kov. | © Jiří Koptík

Historii zdejší těžby přibližuje hornické muzeum ve štole Ondřej Šlik. Labyrint chodeb vytesaných ve skále dokáže vyvolat tu pravou atmosféru míst, kde se v potu tváře dobýval lesklý kov. | © Jiří Koptík

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím