0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

město Slaný | © Eva Kořínková

Střední Čechy – západ

Legenda o slaném prameni

Legenda o slaném prameni

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan se to stalo takto: služebník knížete Nezamysla jménem Holot putoval lesy v srdci Čech, když tu pod jedním vrchem objevil pramen slané vody. Po návratu do sídla panovníka, na Vyšehrad, navrhl, že by se z této vody mohla získávat sůl, a kníže Nezamysl ho tímto úkolem pověřil. Tak se vysvětluje, jak přišlo ke svému jménu město Slaný, které se rozkládá pod Slánskou horou na Červeném potoce.

Jestli se události seběhly tak, jak líčí Hájek z Libočan, nevíme, každopádně ale slaný pramen pod Slánskou horou skutečně kdysi vyvěral. Původní trhová osada však bezesporu vznikla i v souvislosti se starou obchodní cestou vedoucí z Prahy do Saska snad už někdy v 11. století. První zmínka o Slaném pochází z roku 1239, na přelomu 13. a 14. století pak byla původní osada králem Václavem II. povýšena na královské město nadané řadou výsad. Historie Slanému mnoho klidu nepřinesla, doléhaly na něj události husitských střetů i třicetileté války, město několikrát vyhořelo, v obdobích míru však přes všechny překážky rostlo do krásy svých církevních i měšťanských staveb.

Městské jádro Slaného si přes všechny změny zachovalo svůj středověký půdorys, ovšem už dříve setřáslo břemeno opevnění, ze kterého zbyla jen Černá bašta a Velvarská brána. Ta pochází už z dob předhusitských a dnes v muzeální expozici nabízí pohled právě na bývalou podobu městských hradeb. Město Slaný ale dělá svému jménu čest. V roce 2011 vznikl nápad vytvořit unikátní sbírku slánek – jedinou svého druhu na světě. Díky ochotným dárcům z Česka i zahraničí se sbírka rychle rozrůstá a v současné době čítá zhruba 1400 exponátů. Darované skvosty jsou vystaveny v prostorách slánského Infocentra Pod Velvarskou bránou, a máte-li doma nějakou zajímavou slánku, kterou byste chtěli výstavu obohatit, určitě ji do Slaného přivezte s sebou.

Do duše Slaného může vnímavý návštěvník proniknout nejen při procházkách malebnými uličkami, ale i pohledem do života a díla lidí, kteří se ve Slaném narodili nebo ve městě působili. Z řady významných osobností české kultury, vědy a umění zastupují 19. století spisovatel Karel Alois Vinařický, zdejší rodák, nebo Václav Beneš Třebízský, který se narodil v nedaleké Třebízi a ve Slaném studoval. O něco později pak ve Slaném spatřili světlo světa novinář a spisovatel Karel Scheinpflug nebo historik umění Václav Vilém Štech, naopak poslední období života ve Slaném strávil bývalý předseda prvorepublikové vlády Jan Malypetr. A zkraje 20. století (roku 1902) se ve Slaném narodila herečka Olga Scheinpflugová, manželka Karla Čapka.

Se Slaným se lze stylově rozloučit výstupem na Slánskou horu, kde „to všechno začalo“. Vrch s nadmořskou výškou 330 metrů poskytuje i výhledy do okolí a jeho část je chráněna jako přírodní památka. Jen ten slaný pramen od dob Nezamysla a Holoty už vyschl…

Doporučujeme prodloužit váš výlet ještě o pár kilometrů jižněji k Vinařické hoře. Ta je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu a dnes je chráněna jako přírodní památka díky výskytu vzácných teplomilných rostlin. Během sopečné aktivity vznikla v tomto místě dlouhá puklina hluboká asi 700 m a když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny různé geologické kuriozity, např. přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí. Na vrcholu hory užasnete nad výhledem na Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří. | © Eva Kořínková

Doporučujeme prodloužit váš výlet ještě o pár kilometrů jižněji k Vinařické hoře. Ta je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu a dnes je chráněna jako přírodní památka díky výskytu vzácných teplomilných rostlin. Během sopečné aktivity vznikla v tomto místě dlouhá puklina hluboká asi 700 m a když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny různé geologické kuriozity, např. přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí. Na vrcholu hory užasnete nad výhledem na Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím