0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 další příběhy
v destinaci

Žižkovo náměstí, Tábor | © Josef Kubes, Dreamstime

Jižní Čechy

Putování krajem husitů

Putování krajem husitů

Psal se rok 1419. V jihočeských městech vrcholila vlna odporu proti oficiální církvi. Stoupenci učení mistra Jana Husa se začali formovat v jednotnou a silnou skupinu. Nejsilnější jádro Husových stoupenců vznikalo ve městech Sezimovo Ústí, v Písku a jejich okolí.

V Písku se odpor vůči katolické církvi vyostřil 20. června 1419, kdy obyvatelé zničili zdejší klášter a nastolili vlastní řízení obce, v níž si všichni byli „bratry a sestrami“, vše jim bylo společné a veškerý majetek odevzdávali do kádí ve prospěch společenství. V této reformní době byly populární tzv. poutě na hory. Tisíce lidí se vydávaly na kopce za husitskými kazateli, kteří se v neobydlených oblastech skrývali před hněvem katolické vrchnosti. Výběr vyvýšených míst měl ale i duchovní význam. Husité věřili v brzký konec pozemského světa a v to, že věrní křesťané budou spaseni právě na horách.

Jedno z největších shromáždění, kterého se účastnilo až 42 tisíc stoupenců Husova učení, proběhlo 22. července 1419 na vrchu Burkovák u obce Nemějice, který husité přejmenovali podle biblické hory Thabor u Nazaretu na Tábor. Stejný název dostalo i nově zbudované město, které husité založili na jaře 1420 kolem řeky Lužnice. Rodící se táborská „republika“ měla svou pevnou hierarchii; v čele stáli kněží a vojenské záležitosti měli na starosti čtyři hejtmané.

Jedním z nich byl i Jan Žižka z Trocnova. Jeho zkušenosti ze záškodnických válek se brzy ukázaly jako velmi potřebné. Dne 25. března 1420 došlo u Sudoměře k první husitské bitvě – kališníci se střetli s početnějším a lépe vyzbrojeným vojskem Železných pánů (strakonických johanitů a katolických šlechticů). Husité ale nad přesilou zvítězili, což se stalo důležitou událostí jak pro sjednocení stoupenců z jednotlivých jihočeských měst, tak pro další směřování hnutí.

Slavná husitská historie skončila roku 1434 porážkou u Lipan. Byl uzavřen smír s císařem Zikmundem a pouhých sedmnáct let po svém založení byl Tábor prohlášen královským městem.

Jan Žižka z Trocnova, velitel husitských vojsk a poradce Václava IV. Jeho minulost lapky a bořitele hradů, kostelů i klášterů už tolik připomínána není. Pro některé zastánce chudých, pro jiné loupežník a vůdce zneuznané a naštvané chudiny, jejíž city a pocity dokázal mistrně využít ve svůj a vladařův prospěch. | © René Volfík

Jan Žižka z Trocnova, velitel husitských vojsk a poradce Václava IV. Jeho minulost lapky a bořitele hradů, kostelů i klášterů už tolik připomínána není. Pro některé zastánce chudých, pro jiné loupežník a vůdce zneuznané a naštvané chudiny, jejíž city a pocity dokázal mistrně využít ve svůj a vladařův prospěch. | © René Volfík

Hrdinský vojevůdce, nebo naštvaný loupežník – buď jak buď, Žižka si pro svoji revoltu dokázal vybrat nádherné kulisy, které při toulkách krajem husitů jistě oceníte i vy. | © René Volfík

Hrdinský vojevůdce, nebo naštvaný loupežník – buď jak buď, Žižka si pro svoji revoltu dokázal vybrat nádherné kulisy, které při toulkách krajem husitů jistě oceníte i vy. | © René Volfík

Dodnes ale v tomto kraji můžete najít hmatatelné stopy dávné historie a pouť krajem husitů se může stát velkým dobrodružstvím. Své putování začněte na Kozím Hrádku, kde Jan Hus ještě necelé dva roky před svou mučednickou smrtí tvořil a kázal. Pokračujte do Tábora – města, jež se stalo Mekkou husitství a dosud si zachovalo své středověké centrum, které je dnes městskou památkovou rezervací. Středem Tábora je Žižkovo náměstí, honosící se pomníkem slavného vojevůdce. Kromě něj stojí za prohlídku i dochované zbytky opevnění a podzemní labyrint chodeb, vybudovaný v 16. století propojením sklepů měšťanských domů. A kdo nenavštíví věhlasné husitské muzeum, situované do prostor pozdně gotické radnice, jako kdyby v Táboře ani nebyl.

Vydat se za dějinami husitství (a nejen těmi) pak můžete i do nedalekého Písku, kde to vlastně všechno začalo. Chcete-li jít v šlépějích husitů, nesmíte minout ani Trocnov, rodiště Jana Žižky, v němž také stojí jeho monumentální památník. Ještě o něco impozantnější pomník slavného vojevůdce najdete u Sudoměře, kde první velkou bitvou začala čtrnáctiletá vítězná historie kališníků. A ponořit se do dějin ještě o něco hlouběji znamená navštívit i Husinec, v němž dodnes stojí rodný domek Jana Husa.

Místo, kde leží město Tábor, bylo osídleno pravděpodobně dlouho před začátkem našeho letopočtu. V 15. století ale bylo neosídlené, a tak zde roku 1420 založili město, které pojmenovali podle hory Thabor u Nazaretu. Podle biblické Knihy soudců přikázala věštkyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů..." Barak ji tehdy poslechl a z této hory pak porazil svého protivníka. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

Místo, kde leží město Tábor, bylo osídleno pravděpodobně dlouho před začátkem našeho letopočtu. V 15. století ale bylo neosídlené, a tak zde roku 1420 založili město, které pojmenovali podle hory Thabor u Nazaretu. Podle biblické Knihy soudců přikázala věštkyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů..." Barak ji tehdy poslechl a z této hory pak porazil svého protivníka. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

20. srpna 1419 úspěšně zaútočili obyvatelé Písku na dominikánský klášter a následně se jako jedni z prvních připojili k Jednotě táborské. Podobně jako v Táboře, i v Písku byly umístěny kádě, do kterých občané, v oddanosti myšlenkám husitství, odevzdávali své bohatství ve prospěch města. Nejcennější historickou památkou ve městě je kamenný most ze 13. století, nejstarší stojící most v Česku, po kterém v těchto místech procházela Zlatá stezka přes řeku Otavu. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

20. srpna 1419 úspěšně zaútočili obyvatelé Písku na dominikánský klášter a následně se jako jedni z prvních připojili k Jednotě táborské. Podobně jako v Táboře, i v Písku byly umístěny kádě, do kterých občané, v oddanosti myšlenkám husitství, odevzdávali své bohatství ve prospěch města. Nejcennější historickou památkou ve městě je kamenný most ze 13. století, nejstarší stojící most v Česku, po kterém v těchto místech procházela Zlatá stezka přes řeku Otavu. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím